Zaúčtováním dovolené do nákladů riskuje podnikatel tvrdé sankce

Každý podnikatel se snaží zaplatit co nejnižší daně a s létem přicházejí snahy o "propašování" nákladů na dovolenou do daňově odpočitatelných výdajů. Jakým způsobem? Například účastí na jazykovém kursu na Kanárských ostrovech. V účetnictví se financování takových pobytů vede jako výdaj podniku, který se odpočítá od daňového základu. Kolik času věnuje podnikatel jazykové průpravě a kolik surfování v moři, to už se v účetních knihách nehodnotí.

Jenomže je otázkou, jak by při namátkové kontrole finančním úřadem takový lingvista prokázal, že umístění jazykových kursů zrovna na plážích u Atlantiku je čistě náhodné. Je totiž na každém podnikateli, aby dokázal finančnímu úřadu oprávněnost odpočtu takových nákladů. "Podnikatel musí prokázat, že výdaje, které si odpočítal ze základu daně, nejsou výdaji soukromými, ale mají příčinnou souvislost s příjmy firmy," upozorňuje Pavel Bednařík z firmy Cano Consulting. Při dokazování na finančním úřadě však nestačí jen ukázat doklad od cestovní kanceláře, na které bude fakturovaná částka uvedena jako platba za služební cestu. V daňovém řízení totiž nejde o to, jak byl který výdaj vyfakturován - záleží vždy na skutečném účelu vynaložení peněz. "Například je-li cestovní kanceláří vystavena faktura na zajištění pracovní cesty do Španělska, neznamená to automaticky, že výdaj za tuto fakturu lze odpočítat ze základu daně. Když je v příloze faktury uvedeno: ‚Účtujeme Vám za pobyt dvou osob dospělých a dvou dětí včetně plné penze', tak o žádnou pracovní cestu samozřejmě nejde," uvádí Pavel Bednařík. Finanční úřad by proto stěží takové náklady v daňovém přiznání akceptoval. Logicky by se dalo namítnout, že podnikatel musí občas na rekreaci, aby mohl lépe pracovat. Před finančním úřadem by však takové zdůvodnění neměl ani zkoušet. "Argumentace, že je nutná relaxace podnikatele, neobstojí," uvádí Jaroslav Řezka z firmy A&D. Podle něho i oblečení podnikatele, které je pro úspěšné jednání důležitější, je považováno za soukromý výdaj.

Kritéria pro posouzení výdajů jsou různá

Podle čeho se rozhodují finanční úřady, jestli určitou cestu jako služební uznat, nebo neuznat? "Kritéria posuzování jsou různá, například délka pobytu, přínos mající vliv na následné příjmy firmy nebo konkrétní účetní doklady a materiály prokazující služební chrakter pracovní cesty," vysvětluje Pavel Vontor z ostravského finančního ředitelství. Vše musí doložit podnikatel platí jakási presumpce viny. Člověk je tedy částečně vydán na milost a nemilost úředníka na finančním úřadě. Může se však v případě pochybností bránit. "V případě nesouhlasu s postupem správce daně může využít poplatník takových prostředků, jako je odvolání, přezkum, obnova řízení. V těchto případech rozhoduje finanční ředitelství, případně ministerstvo financí," upozorňuje Pavel Vontor. Jestliže podnikatel odpočítá z daňového základu výdaje, které nemají souvislost s příjmy firmy, riskuje sankce za krácení daní. V případě menších prohřešků může stanovit finanční úřad penále, ten, kdo má větší daňové úniky, riskuje i trestní stíhání. "Při zkrácení daně o milionové částky může být pachatel odsouzen k pěti až dvanácti letům odnětí svobody," říká pražský advokát Oldřich Choděra. Ale už při krácení daně o dvacetinásobek minimální mzdy riskuje daňový poplatník, že prožije půl roku až tři roky v cele.

Část nákladů na rodinnou dovolenou lze odpočítat

V praxi se původně soukromý rekreační pobyt může částečně změnit na služební cestu. Například na dovolené v Itálii se člověk seznámí s výrobcem zajímavého produktu, uzavře smlouvu o nákupu takového zboží - a dovolená má hned značně pracovní charakter. Jinou možností je, že podnikatel na služební cestu jede například s manželkou, která nemá s jeho podnikáním nic společného. Jak počítat výdaje za takovou cestu? Rozhodně není potřeba chápat všechny výdaje v podobných situacích jako čistě soukromou věc a neuplatnit ani jejich část jako odpočitatelnou ze základu daně. V případě cesty s manželkou je možno odpočítat například polovinu nákladů na cestu - za podnikatele, a další výdaje, například za ubytování, počítat podle systému: poplatky za podnikatele odpočítat od základu daně, platby za jeho manželku ne. V případě, že se původně rekreační charakter pobytu změní na služební, je situace složitější. Lze samozřejmě odpočítat část pobytových nákladů, ale podnikatel i v tomto případě musí být schopen doložit souvislost mezi odpočítanými výdaji a pozdějšími příjmy firmy. Proto je složité určit, jak velkou část z celkových nákladů na cestu a pobyt lze uznat jako odpočitatelnou ze základu daně.