Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příští rok vyrobíme 200 Avií, plánuje sběratel českých značek Strnad

  5:00aktualizováno  5:00
Během pár let se podnikatel Jaroslav Strnad z východočeských Slatiňan vyšvihl mezi nejmocnější domácí průmyslníky. Někdejší obráběč v továrně na výtahy Transporta Chrudim začal podnikat po pádu socialismu. Jeho skupina Excalibur, letos přejmenovaná na Czechoslovak Group, teď prudce roste.

Jaroslav Strnad | foto:  Michal Šula, MAFRA

Jen za poslední rok skoupil Strnad hned šest fabrik. Miluje tradiční značky: už tři roky mu patří automobilka Tatra, k ní letos přibral pražskou Avii. Ovládl výrobce hodinek Prim, strojírny Kovosvit MAS, opravnu letadel Job Air Technic, továrnu na radary Retia, slovenskou metalurugickou fabriku ZŤS Dubnica. Obrat jeho firem stoupl na víc než 13 miliard korun, zisk překročil miliardu. A pořád nemá dost.

Vaším posledním úlovkem je jihočeský výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS. Koupili jste ho proto, že jste chtěli vyrábět soustruhy, nebo jste prostě neodolal nabídce?
Proč jsme ho koupili? Jednak proto, že je to tradiční česká značka. A dále je to výrobce kvalitních obráběcích strojů, které jsme nakupovali i my pro naši výrobu. Když jsem se tam byl podívat, bylo mi líto, co se s tou společností stalo. Že by měla takto skončit. To nás přivedlo k myšlence ji koupit. Vnímáme její rizika, víme, že je hodně zadlužená – její dluh je asi miliarda - ale věříme, že jí můžeme zachránit. Pořád však nemáme vyhráno.

Nakolik se vaše úvahy v Kovosvitu podobají strategii kolem Tatry?
Rádi bychom v Kovosvitu zopakovali to, co se v Tatře povedlo. To byla také riziková investice, také měla dlouhodobě problémy a my ji dlouhodobě sledovali. A věděli jsme, že má ohromný potenciál. Když pak přišla možnost bavit se o majetkovém vstupu, začali jsme na tom intenzivně pracovat. Byl to cílený nákup.

Tatru jste kupovali zadluženou, v exekuci, zralou na krach. Dnes nejen že ji vracíte na trhy, které opustila, ale navíc jste v jejím areálu vybudovali novou zbrojovku – závod na servis a výrobu armádních obrněnců.
Základem v Kopřivnici je pořád automobilka, tatrovka, ta je centrem naší pozornosti. Roste, dělá nám radost. Letos tam vyrábíme 1 300 aut, příští rok to chceme zvednout až na 1 700 vozidel. Vyvážíme je na všechny kontinenty.

Současně budujeme dealerskou síť ve spolupráci s naším partnerem DAF, což je dodavatel tatrováckých motorů a kabin na vozidla Phoenix. Přesněji, snažíme se dostat do jejich dealerské sítě. A spolupracujeme s americkým Paccarem.

Díky tomu se můžeme dostat i na nové trhy, kde jsme zatím nebyli, prodáváme do Austrálie, na Novou Kaledonii, vrátili jsme se do Indie. Polovina našich Tater míří do civilního sektoru, polovina jsou armádní zakázky. Chceme posilovat hlavně v civilním sektoru, armádní zakázky nemusíme mít pořád.

Jaroslav Strnad (44)

Začínal jako obráběč v továrně na výtahy. Po pádu socialismu se dal na obchod se šrotem. Pak začal nakupovat, přepracovávat a prodávat vyřazenou armádní techniku a výstroj od zbraní po trenky a uniformy. Založil vlastní army shop a postupně buduje skupinu, zvanou původně Excalibur Group.

Od roku 2005 skupuje Strnad Vojenské opravárenské podniky v Přelouči a Šternberku. Později expanduje v civilní výrobě, nakupuje vesměs menší strojírny. Patří mu výrobce brzdných systému Dako CZ z Třemošnice, logistická Nika Chrudim či výrobce kontejnerů a automobilových nástaveb Karbox v Hořicích.

Partnerem v Daku je mu slovenský miliardář s ruskými kořeny - potomek carského důstojníka Alexej Beljajev se svým společníkem Michalem Lazarem. Spolupráci s nimi posiluje, nyní jedná o vstupu do Beljajevovy a Lazarovy popradské Tatravagonky. Své impérium letos přejmenoval na Czechoslovak Group.

Strnad je ženatý, má dva syny, z nichž starší Michal se podílí na řízení skupiny. Má rád turistiku a cestování.

Co Avia, kterou jste koupili letos? Zatím jste oznámili přesun výroby aut do Přelouče, ale co přesně máte v plánu?
Před naším příchodem Avia poslední tři roky stála, nevyráběla. Je to náročnější start, než když jsme přišli do Tatry. Tam výroba sice živořila a lidé byli doma na 60 procentech platu, ale továrna nebyla mrtvá. Avii však musíme začít budovat prakticky od nuly. Když jsme ji přebírali, měla 15 zaměstnanců. Technologie, které jí v Letňanech zůstaly, přestěhujeme do Přelouče. Pražský areál prodáme.

Jak jste s přípravou výroby daleko? Budete vyrábět původní model Avie, nebo chystáte nové auto?
V první fázi to bude stávající model, ale chceme ho vylepšit o některé prvky, aby to auto bylo i vzhledově odlišné. Bude to jednodušší, levnější vozidlo pro trh, kde je ta značka známá.

Avia patří na československý trh, v minulosti se však prodávala i do Polska, Ruska a na Ukrajinu. Postupně chceme hledat i další trhy. S výrobou chceme začít v příštím roce, máme zatím první návrhy. Pracujeme také na verzi vozidla s upgradovanou emisní normou na Euro 6.

Avia je pro nás vhodným doplňkem k Tatře - tonáží končí na 12 až 15 tunách, tam přesně Tatra začíná. V tom vidíme synergii. Další synergie budou v nákupech součástek a v obchodu - můžeme nakupovat pro obě továrny najednou.

Kolik Avií na rozjezd plánujete? A kdy sjedou první vozy z přeloučské linky?
Zatím bych byl při zemi, na příští rok bych to viděl tak na 200 aut. Obchod se bude postupně rozvíjet. Budu rád, když se přiblížíme objemu výroby Avie z posledních let, kdy vyráběla asi tisíc aut ročně. Ale nechci stavět vzdušné zámky.

Proč Avii stěhujete právě do Přelouče?
Máme tam ne zcela využitý areál bývalého Vojenského opravárenského podniku. Fabriku s tradicí z první republiky, která jako původní státní podnik zkrachovala před osmi lety. My ji koupili od konkurzního správce jako vůbec první výrobní kapacitu v naší skupině.

Nicméně teď naše zbrojní výroba běží hlavně v bývalém Vojenském opravárenském podniku ve Šternberku, který jsme získali později. V Přelouči tak máme volnou kapacitu. Také si myslím, že tam bude oproti Praze snadnější sehnat volnou pracovní sílu.

Potřebujeme pro Avii lidi do konstrukce, do vývoje i na výrobní linky. Zatím je nabíráme pro práci v Praze, ale počítají s tím, že se fabrika bude stěhovat po Novém roce do Přelouče a oni pomohou také se stěhováním a s rozběhem výroby. Většinou jsou právě z Přeloučska a počítají tak s tím, že budou pracovat doma.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.