Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi odvádějí státu stále víc, zdanění práce je nadprůměrné

  19:40aktualizováno  19:40
Pracující Češi posílají do státní pokladny rok od roku stále větší díl svých výdělků. Nejvýraznější nárůst podílu odvodů přitom postihl rodiny s dětmi, kde pracuje jeden rodič. Ukazují to údaje o zdanění práce, které v úterý zveřejnila OECD.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tuzemští politici s oblibou prohlašují, co všechno dělají, aby ulevili rodinám s dětmi. Ve skutečnosti jim naopak rok od roku přitěžují. Daňové zatížení rodiny se dvěma potomky, kde muž pobírá průměrnou mzdu a žena je doma, za uplynulých sedm let výrazně stouplo.

Jak vyplývá z údajů o zdanění práce, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a ­rozvoj (OECD), odvedl pracující rodič v takové rodině na daních a pojistném 27,2 procenta ze superhrubé mzdy (tedy včetně příspěvků zaměstnavatele na pojistné). Ještě v roce 2009 to přitom bylo jen 20,9 procenta.

Průměr 35 vyspělých zemí, jež jsou členy OECD, se přitom ve stejném období posunul jen nepatrně z 25,1 na loňských 26,6­ procenta a v ­posledních dvou letech klesal.

Větší díl z výdělku poslal loni při porovnání s rokem 2009 také svobodný bezdětný zaměstnanec s průměrnou mzdou. Nárůst však nebyl tak výrazný, z 42 procent před osmi lety na 43 procent loni. Tato cifra je nicméně vysoko nad průměrnými 36 procenty v zemích OECD.

Růst daňového zatížení mezd v ­Česku, kterému mezi zeměmi OECD patří osmá příčka, jde proti posledním trendům v řadě vyspělých zemí. V průměru totiž zdanění práce v posledních třech letech opakovaně mírně kleslo. Některé státy, jako Rakousko či Belgie, provedly reformy, které vedly ke snížení daňového zatížení.

Prosté srovnání může být částečně zavádějící. V některých zemích s vysokými odvody dostávají občané řadu služeb od státu zdarma, jako bezplatné vzdělání či zdravotní péči, což je i případ Česka.

Nižší zdanění práce jako podmínka růstu

Podle většiny ekonomů je nicméně snižování daňové zátěže jednou z nezbytných podmínek k dalšímu růstu. Vysoká úroveň odvodů na zdravotní a sociální pojištění, o něž se dělí zaměstnanec se svým zaměstnavatelem, totiž může vést ke sporným praktikám typu „švarcsystému“.

Zaměstnanec pracující jako živnostník totiž odvede mnohem méně a podnikatel, který mu práci zadává, nezaplatí navíc vůbec nic. A státní pokladna dostane z takového vztahu také výrazně méně.

Jak upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek, s růstem mezd bude postupně mizet konkurenční výhoda levné pracovní síly, kterou Česko dosud má. Nižší sazby sociálního pojistného nebo daně z příjmu by tento trend alespoň částečně kompenzovaly.

Ač má Česko nadprůměrné sazby v procentech, celkové náklady na práci jsou proti EU méně než poloviční. Podle Eurostatu vyjde zaměstnavatele hodina práce v Česku v průměru na 10,4 eura, zatímco evropský průměr činí 25,4 eura.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.