Napsal to německý zpravodajský server Deutsche Wirtschafts Nachrichten s odvoláním na italskou tiskovou agenturu Ansamed a kyperská média. Podle nich si peníze do ciziny schovali hlavně členové kyperské vlády a lidé z jejího okolí.
Nejmenované zdroje uvedly, že tito politici byli o připravovaném zdanění bankovních vkladů informováni předem. Ze stovek kont tak prý během minulého týdne zmizelo do zahraničí na 4,5 miliardy eur (asi 115 miliard korun). Po oznámení tohoto opatření bylo podle odhadů šéfa kyperské centrální banky do ciziny převedeno asi deset procent všech vkladů v bankovních domech na středomořském ostrově.
Od začátku roku tak tamní ústavy přišly už o 20 miliard eur (513 miliard Kč), uvedl server Deutsche Wirtschafts Nachrichten.
Jednorázové zdanění bankovních vkladů na Kypru stanovili ministři financí eurozóny jako podmínku, aby země získala od měnové unie finanční pomoc ve výši deseti miliard eur (256 miliard Kč). Jinak jí hrozí platební neschopnost.
Banky za euro?Sarris chce podle řeckých médií nabídnout Rusku dvě největší kyperské komerční banky Bank of Cyprus a Laiki Bank za symbolické jedno euro. Prodej bank je jednou z cest, jak zachránit instituce, které nutně potřebují miliardy eur na rekapitalizaci a na jejichž sanaci ze státního rozpočtu Kypr nemá. |
Požadovaná daň vyvolala na ostrově masové protesty hlavně drobných střadatelů a tamní parlament ji v úterý zamítl.
Rusko ostrovnímu státu nepomůže, ministr se nevzdává
Kyperský ministr financí Michalis Sarris se nicméně snaží v mezičase dohodnout na finanční pomoci s Ruskem, jehož obyvatelé mají na Kypru uloženy výrazné úspory. Ve středu však přišla zpráva, že se se svým ruským protějškem na nové úvěrové smlouvě nedohodl. Ministr však sdělil, že zatím zůstane v Moskvě a bude dál usilovat o dohodu, která by zmírnila situaci země stojící na prahu bankrotu.
"Nepadly žádné nabídky, nic konkrétního. Jsme spokojeni s dobrým začátkem," řekl Sarris po jednání s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem. "Budeme teď v našich diskusích pokračovat, abychom nalezli řešení, od nějž si slibujeme, že nám poskytne určitou podporu," dodal.
Sarris se chtěl dohodnout na prodloužení a zlevnění dřívějšího úvěru od Ruska v částce 2,5 miliardy eur (64 miliard Kč). Kypr rovněž nedávno požádal Rusko o úvěr dalších pěti miliard eur, k této žádosti se však Moskva zatím nevyjádřila.
