Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdaňte víc bohaté, volá Švejnarův think-tank. České daně jsou neprůhledné

  14:23aktualizováno  14:23
Daňová reforma toto volební období Česko mine. Příležitost tu ale je - české daně z příjmů jsou podle studie think-tanku ekonoma Jana Švejnara IDEA CERGE jedny z nejneprůhlednějších a také nejméně postihují bohaté.

Jan Švejnar. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

„Nejvyšší příjmy jsou zdaněny neprůhlednou kombinací daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění a solidárního zvýšení daně, a k tomu ještě odlišně pro zaměstnance a živnostníky,“ konstatuje studie akademického pracoviště IDEA CERGE, jejímiž autory jsou Libor Dušek a Jiří Šatava.

Z práce bohatých jde v Česku do státní pokladny v průměru méně, než odpovídá jejich podílu na příjmech společnosti. Horní jedno procento nejlépe vydělávajících lidí (přes polovinu tvoří manažeři a zákonodárci, ze třetiny jde o specialisty a více než desetinu představují techničtí odborníci) se na celkových odvodech do státní kasy (daň z příjmů a pojistné z jejich práce) podílí 6,5 procenty, jejich příjmy však představují 6,8 procenta z celkových výdělků zaměstnanců a podnikatelů.

Český systém daně z příjmů je tak z tohoto pohledu nespravedlivý. Solidární přirážka, zavedená v roce 2013, aby pomohla naplnit státní kasu a snížit schodek rozpočtu, se navíc jinak počítá u živnostníků a jinak u zaměstnanců. A navíc se vůbec netýká těch, kteří mají vysoké výnosy z majetku, jako jsou příjmy z nájmu.

Akademici: Zvyšte sazbu na 40 procent pro bohaté

Studie akademického pracoviště IDEA CERGE uvádí, že v Česku je v mezinárodním srovnání poměrně malá nerovnost příjmů před zdaněním. Na deset procent nejlépe placených osob připadá 25,7 procenta všech příjmů, zatímco ve vyspělých zemích (Británie, Francie, Německo, Nizozemí, Švýcarsko, Švédsko a USA) je to i výrazně více - mezi 28,2 až 46,3 procenty.

Výzkumníci proto navrhují odbourat zdravotní pojištění nad příjmy ve výši čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy (zhruba 106 444 korun měsíčně) a místo toho z těchto příjmů platit progresivní daň 40 procent. Daň ze superhrubé mzdy, takzvanou rovnou daň 15 procent navrhují vyměnit za sazbu 19 % z hrubé mzdy. A u živnostníků nastavit výpočet tak, aby platili do státní kasy vyšší daně než dnes.

„Asi by bylo konstrukčně jednodušší zavést další pásmo sazby a převést systém na progresi. Každá taková změna ale někomu ublíží, tak to v daních chodí,“ uvedla už dříve v rozhovoru pro iDNES.cz ekonomka Alena Vančurová, vedoucí katedry veřejných financí na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Od roku 2005 byla členkou poradních skupin pro daňovou politiku několika ministrů financí, včetně skupiny pro zdanění živnostníků.

„Ve svém výsledku navrhovaná reforma přibližuje daňový systém „rovné dani“ mnohem více než veškerá legislativa, která v Česku platila od roku 1989,“ konstatuje studie.

Babiš: Chceme firmám zlevnit pracovní sílu

Jenže k narovnání a zjednodušení daní se tato vláda nechystá. Dokonce upustila i od zavedení progresivního zdanění. Zachovala nicméně solidární přirážku, takže se z příjmů nad 1 277 328 korun ročně platí kromě klasické daně z příjmů (15 procent ze superhrubé mzdy) také solidární přirážka ve výši 7 procent z hrubého příjmu.

Tuto fakticky skrytou progresivní daň zavedla středopravicová vláda Petra Nečase. Letos se na ní vybralo 4,56 miliardy od 58 852 lidí, loni to bylo 4,23 miliardy korun od 55 103 lidí.

Babiš už letos odmítl, že by se pouštěl do překopávání systému daní z příjmů, i když koaliční smlouva mluví o zavedení progresivní daně z příjmů. Změny by podle něj znamenaly hlavně administrativní zatížení podnikatelů a firem, které za zaměstnance daně odvádějí. Už bez toho podnikatele čeká od 1. ledna 2016 nová povinnost podávat kontrolní hlášení o DPH a připravuje se pro ně také povinná elektronická evidence tržeb. Legislativa se aktuálně zasekla ve Sněmovně, opozice její schválení blokuje.

Tento týden ale na konferenci HN Club v Bratislavě se slovenským ministrem financí Peterem Kažimírem prohlásil, že chce určitě brzy snižovat daně na straně ceny práce. „Naším dlouhodobým cílem je snížení sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem,“ upřesnil Babiš na dotaz iDNES.cz.

V tomto volebním období ale žádné záměry hýbat s daněmi z příjmů už nemá. „Snižovali jsme DPH u léků, knih, dětské výživy. Navrhujeme při zavedení evidence tržeb snížit DPH ve stravování z 21 procent na 15 procent. Vrátili jsme daňové slevy pracujícím důchodcům, zvýšili daňové slevy na druhé, třetí a další dítě, zavedli jsme slevu na školkovné,“ připomíná Babiš. Daně chce prý hlavně vybírat.

Evidence tržeb jako zbraň proti práci načerno

Evidování tržeb v hotovosti, pokud se ho podaří zavést, by mělo významným způsobem zatočit s šedou ekonomikou. Nejen co se týká odvádění DPH a daní z příjmů z podnikání, ale také by se tím výrazně omezily zdroje pro vyplácení lidí načerno.

Bylo by těžší vydělané peníze před finančákem schovat a nebylo by tedy z čeho vyplácet pracovníky. Veškeré výplaty zaměstnancům by se tak musely legalizovat. To by samozřejmě prospělo státnímu rozpočtu na straně příjmů a zároveň mu to ulevilo na straně dávek - k těm si dnes řada lidí načerno přivydělává.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.