Přesto se situace na české železnici mění: Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) začne v příštích týdnech u Tetčic na trati z Brna do Zastávky u Brna poprvé testovat nízké protihlukové stěny, které jsou nejen podstatně levnější, ale také nevytváří kolem železnice těžko přístupné betonové koridory.
"Výzkum a vývoj nízké protihlukové clony tuzemské produkce, včetně dosazení zkušebních úseků, trval přes dva roky," popisuje Jan Eisenreich ze společnosti Prokop Rail, která se zabývá vývojem a dodávkami prvků pro snížení emisí hluku a vibrací ze železnice a tramvají. Nízké protihlukové stěny fungují na jednoduchém principu: díl s hluk pohlcujícím a odrazivým materiálem je umístěný co nejblíže zdroji hluku, tedy místu styku kola s kolejnicí. Podobnou ochranu před hlukem používají už i jiné evropské železnice. "Dnes se i díky dokončeným změnám v legislativě otevírá cesta tyto nízké clony stavět na připravovaných stavbách," podotkl Eisenreich.
Jak bylo schváleno, tak se musí stavět
V Česku za poslední roky kolem železnic vyrostlo téměř dvě stě kilometrů protihlukových stěn. Cena za jeden kilometr se přitom pohybuje mezi patnácti a dvaceti miliony korun. Na řadě úseků tak jízda vlakem místo výhledu do krajiny nabízí pohled do betonového tunelu. Už v minulosti navíc například záchranáři upozornili na jednu z velkých nevýhod protihlukových stěn: pokud se na trati stane nehoda, kvůli betonové hradbě se nemohou například hasiči k vlaku včas dostat.
I když nová norma platí už dva roky, stále vznikají vysoké protihlukové stěny. Navíc často na místech, kde ochrana před hlukem působí zcela zbytečně, například v nezastavěných oblastech nebo průmyslových areálech.
SŽDC to vysvětluje požadavky obcí a majitelů pozemků v okolí železnice. "Pokud jsou stěny součástí stavebního povolení, musí být postaveny, protože obecně platí, že stavba se kolauduje podle právních předpisů a norem, za nichž byla povolena," vysvětluje mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. Dochází tak k tomu, že probíhající stavba je kolaudována podle předpisů, které už neplatí. Jediným řešením by byla změna stavebního povolení, ta je však složitá a závisí také na souhlasu vlastníků okolních pozemků.
Podle Ptačinského se SŽDC snaží redukovat počty stěn alespoň u projektů, které mají teprve územní rozhodnutí. "Tam, kde je to možné, tedy redukujeme takové stěny na minimum. Tam, kde jsou již součástí vydaných povolení, je ještě musíme postavit," dodal Ptačinský. Někteří projektanti však tvrdí, že by stavby šlo ještě změnit, ale není k tomu dostatečná vůle kvůli obavám z dalšího zpoždění staveb a nevyčerpání evropských peněz.
