Ze šestnácti výrobců veltlínského zeleného nejlépe obstála společnost Zera z Ratíškovic

- Ze šestnácti výrobců veltlínského zeleného vína, kteří spolu tentokrát zkřížili láhve v redakčním testu, si vavříny vítězství odneslo víno ze Zery Ratíškovice. Ve stobodové hodnotící stupnici bylo o 3,83 bodu lepší než druhé víno v pořadí z Agrosovínu Boršice a o 6,33 bodu třetí víno z Révovínu Velké Bílovice. Na dalších místech byly už bodové rozdíly mnohem menší, což svědčí o velmi vyrovnaném zastoupení většiny vín této odrůdy na trhu.
Hodnocená vína s hodnocením a jejich hodnotitele naleznete ve fotogalerii.

Zhruba poslední třetina ze šestnácti výrobců však ztratila na vítěze 13 a více bodů. Lze to vysvětlit mimo jiné i tím, že v obchodech, kde např. láhve vína špatně skladují, lze koupit kvalitu poněkud horší.
Láhve koupené v běžných obchodech opět anonymně hodnotila komise odborníků složená z výrobců vín a vedoucí senzorické laboratoře, laickou část poroty tentokrát zastupoval lékař.
Test vedl vysokoškolský profesor Vilém Kraus, který révu vinnou šlechtí a o víně přednášel na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Lednici na Moravě. V senzorické laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze dostávali členové komise anonymně vzorky vína vychlazeného na 12,6 stupně skrz okénko do jakýchsi kójí, které je od sebe oddělovaly. Do hodnotících formulářů nejprve u každého vzorku popsali jeho vzhled, poté vůni a nakonec chuť. V deseti kolonkách zatrhávali počty bodů, jejichž součet činil sto. Čím tedy získalo víno více bodů, tím bylo lepší.
Hodnocení probíhalo v naprosté tichosti, pouze u jednoho vzorku téměř všichni členové povytáhli obočí a víno komentovali, neboť ze skleničky cítili korkovou zátku. Korek přehlušil vůni vína, a tak laborantka musela otevřít druhou láhev stejného výrobce (Znovín Znojmo), která už byla v pořádku a víno komise nakonec přece jen bodovala. Ředitel Znovínu Pavel Vajčner, který shodou okolností v hodnotitelské komisi tentokrát byl, nakonec po odevzdání bodovacích archů a odtajnění vzorků vadný korek komentoval: "S nekvalitními korky se občas potýkají i ty největší firmy. Pochopitelně, čím je korek levnější, tím větší je pravděpodobnost, že bude horší."

Testovaná vína lze roztřídit do několika skupin
Hodnocení profesora Viléma Krause podle poznatků členů komise.

Vína z příznivého ročníku 1997:
Nejvýraznější odrůdový charakter ze všech nakoupených vín měla dvě vína. Veltlínské zelené z Velkých Pavlovic (Vinium a.s. - 1997; suché; 43 Kč; 80,0 bodu) a veltlínské zelené ze Znojma (Znovín a.s. - plněno 1998; suché; 43 Kč; 80,83 bodu). Obě vína dobře vystihovala charakteristické působení půdních a klimatických podmínek dané oblasti. Velkopavlovický veltlín zelený, který zřejmě pochází ze sprašových půd, má jemnou vůni lipového květu a lučních květin. Je harmonický a láká k opakovanému napití. Je to víno pro družnou chvíli mezi přáteli. Znojemský veltlín zelený se představil s typickou dýmovou, poněkud do hořkomandlova přecházející vůní charakteristickou pro kamenitější půdy prvohorních zvětralin Znojemska. Je to víno plné, vhodné k jemným úpravám masitých jídel. Jakost obou vín, zvláště s ohledem na příznivou cenu, je velmi dobrá.
Od ostatních vín se nejvíce odlišovalo veltlínské zelené z Ratíškovic (Zera a.s. - 1997 plněno 1999; suché; 60 Kč; 88,66 bodu), které představovalo svěží typ veltlínského z lehčích půd, přitahovalo jemností projevu, harmonií a vyvážeností složek a dalo vyniknout určité eleganci a pitelnosti na úkor odrůdového charakteru. Je to víno vhodné k předkrmům a k malému zakousnutí při lehké zábavě.

Vína z klimaticky méně příznivého ročníku 1996:
U těchto vín nevynikal odrůdový charakter veltlínského, neboť byl překryt různě intenzivními a kvalitativně rozdílnými tóny zrání vína podle podmínek uložení ve výrobních podnicích. Nejpříznivěji se vyvíjelo veltlínské zelené ze severnější uherskohradišťské oblasti (Agrosovín a.s. Boršice - 1996 lahvováno 1998; suché; 76 Kč; 84,83 bodu). Je sice útlého a méně výrazného projevu, ale vzhledem k výsadbě této odrůdy v tak nezvykle severním položení vinice dosáhlo víno i v horším ročníku pozoruhodně jemné konstituce chuťových látek.
Reduktivní projev se střední plností a jemnou hořčinou mělo veltlínské zelené ze Sedlce u Mikulova (ZD Sedlec u Mikulova - 1996; suché; 119 Kč; 81,33 bodu).
Naopak oxidativnější ráz s vysokou barevností, mohutnějším tělem a s ohnivějším působením alkoholu vzniklého při vyšší kvasné teplotě mělo veltlínské zelené z Révovínu ve Velkých Bílovicích (Révovín - 1996 plněno 1998; suché; 57 Kč; 82,33 bodu).
Staromilským charakterem vína zrajícího delší dobu na sudu působilo veltlínské zelené ze Šaldorfu (Modrý sklep Agrodružsto Nový Šaldorf - 1996; suché; 55 Kč; 80,0 bodu), v němž převládly zcela procesy zrání nad odrůdovým i oblastním charakterem.

Ostatní vína odrůdy veltlínské zelené se prezentovala průměrnou jakostí, s nevýraznými odrůdovými vlastnostmi a byla více poplatná ročníku a velkovýrobní technologii:
* Valtické zámecké - plněno 1998; suché; 52 Kč; 78,83 bodu
* Templářské sklepy Čejkovice - plněno 1998; polosuché; 54 Kč; 78,66 bodu
* Víno Mikulov - bez označení ročníku; suché; 51,90 Kč; 78,5 bodu
* Bohemia Vinum - 1996; suché; 85 Kč; 77,5 bodu
* Vinopol Velké Bílovice - plněno 1998; suché; 56 Kč; 76,0 bodu
* Chateau Sovín - 1996; suché; 89 Kč; 75,83 bodu
* Movino Veľký Krtíš - 1996; polosuché; 55 Kč; 74,16 bodu
* Zdeněk Forman Nové Bránice - 1996 plněno 1998; suché; 64 Kč; 68,5 bodu
* Josef Líbal Horní Dunajovice - plněno 1998; 74 Kč; 59,83 bodu

anketa
Při jakých příležitostech pijí členové poroty veltlínské zelené?
Vilém Kraus, pedagog Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Lednici na Moravě:
Veltlínské zelené piji rád při družné zábavě s přáteli, protože se u nich pak déle dá vydržet. Jinak tuto odrůdu mám rád především v kategorii přívlastkových vín kabinet a pozdní sběr. Líbí se mi znojemské veltlíny pro jejich zvláštní charakter.

Helena Valentová, vedoucí senzoriské laboratoře VŠCHT Praha:
Jen k lehčím jídlům, spíš na začátku menu.

Miloš Michlovský, vinař, Rakvice:
Zásadně na žízeň. K jídlu téměř vůbec, nanejvýš k zeleninovým salátům.

František Musil, vinař, Dolní Kounice, okr. Znojmo:
Piji ho k jídlu a občas i samotné. Mám ho rád pro jeho typický odrůdový charakter.

Milan Šamánek, vědecký pracovník Kardiocentra Fakultní nemocnice Motol v Praze:
Piji ho velice rád, je to běžné konzumní víno. Musí být ale dobré - nejvíce mi chutná od rakouských vinařů. Piji ho před i po jídle, nejlépe však večer, což je důležité na dopoledne příštího dne, kdy bývá nejvíce infarktů.

Pavel Vajčner, ředitel Znovínu Znojmo:
Především při slavnostních příležitostech, je to totiž má nejoblíbenější odrůda. Na Znojemsku má navíc typický muškatel, což je muškátově kouřové aroma. A právě to mi velmi imponuje.

Veltlínské zelené pochází z rakouských vinic
Odrůda révy vinné Veltlínké zelené je typickou středoevropskou odrůdou, která je nejvíce rozšířena ve vinicích Dolního Rakouska, Moravy, Slovenska a Maďarska.
Révy je šedohnědé, výrazně poseté tmavými tečkami. Vrcholky letorostů jsou bílé plstnaté, a proto má i rakouské synonymum Weissgipfler.
Odrůda byla zastoupena v rakouských vinicích od nepaměti, ale většího rozšíření doznala teprve v 19. století pro dobrou plodnost a pro oblibu nenáročného, pitelného vína, vhodného pro výčep pod víchou, ke svačinám, k domácí stravě a k uzeninám. Veltlínské zelené dává velmi dobrá vína v nejrůznějších kategoriích, počínaje stolním vínem a konče různými stupni vín přívlastkových.
Lehké typy jsou surovinou pro vína šumivá, plnější vína této odrůdy se užívají do směsí vín známkových a z nejvyzrálejších hroznů se dají vyrobit znamenitá vína odrůdová. Hodí se k tomu, aby doprovázelo nejrůznější pokrmy v závislosti na různém charakteru vína.
VILÉM KRAUS, autor je spolupracovníkem redakce

Zera a.s. Ratíškovice, 1997 plněno 99 suché, 60 Kč
88,66 bodu

Agrosovín a.s. Boršice, 1996 lahvováno 1998 suché, 76 Kč
84,83 bodu

Révovín Velké Bílovice, 1996 plněno 98 suché, 57 Kč
82,33 bodu

ZD Sedlec u Mikulova, 1996 suché, 119 Kč
81,33 bodu

Znovín Znojmo - plněno 1998 suché, 43 Kč
80,83 bodu

Vinium, a.s. Velké Pavlovice, 1997 suché, 48 Kč
80,0 bodu

Modrý sklep Agrodružsto Nový Šaldorf, 1996 suché, 55 Kč
80,0 bodu

Valtické zámecké, plněno 1998 suché, 52 Kč
78,83 bodu

Templářské sklepy Čejkovice, plněno 1998 polosuché, 54 Kč
78,66 bodu

Víno Mikulov, bez označení ročníku, suché, 51,90 Kč
78,5 bodu

Bohemia Vinum, 1996 suché, 85 Kč
77,5 bodu

Vinopol Velké Bílovice, plněné 1998 suché, 56 Kč
76,0 bodu

Chateau Sovín, 1996 suché, 89 Kč
75,83 bodu

Movino Veĺký Krtíš, 1996 polosuché, 55 Kč
74,16 bodu

Zdeněk Forman Nové Bránice, 1996 plněno 98 suché, 64 Kč
68,5 bodu

Josef Líbal Horní Dunajovice, plněno 1998, 74 Kč
59,83 bodu

Vilém Kraus, pedagog Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Lednici na Moravě

Helena Valentová, vedoucí senzorické laboratoře VŠCHT Praha

Miloš Michlovský, vinař, Rakvice

Ladislav Musil, vinař, Dolní Kounice

Milan Šamánek, vědecký pracovník kardiocentra Fakultní nemocnice Motol v Praze

Pavel Vajčner, ředitel Znovínu Znojmo