Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zelená kontrola. V první vlně měla chyby třetina projektů na zateplení

  5:12aktualizováno  5:12
Úřady odhalily chyby u téměř třetiny kontrolovaných projektů z první vlny dotací zaměřené na úsporu energií. Lidé tak mohou přijít o desítky tisíc korun. Příčinou nesrovnalostí bývá často snaha žadatelů ušetřit za posudek, nebo odklon od schválené projektové dokumentace při stavbě.

Pokud kontrola zjistí, že úprava domu nesplňuje požadavky na úspory energií, musí majitel buď peníze vrátit, nebo dům upravit tak, aby podmínky splnil. | foto: Jaromír Pech

Když dotační specialista a šéf společnosti Comfort space Luděk Lošťák nedávno dorazil za jednou z klientek, která plánovala zateplit dům, čekalo ho překvapení. Žena mu radostně oznámila, že si zateplovací materiál nakoupila předem. „A vy víte, jak tlustý polystyren na dům potřebujete, abyste splnila podmínky pro dotaci?“ zeptal se ženy Lošťák.

Nakonec se ukázalo, že byl nakoupený materiál příliš tenký. Pokud chtěla klientka dosáhnout na příspěvek v řádu stovek tisíc korun z dotačních programů, vyhodila peníze zbytečně.

Podobných chyb, které stojí žadatele o příspěvek na zateplení desítky tisíc korun, dělají podle Lošťáka zájemci o dotace spousty. „Nechápou, že pokud nesplní podmínky směrnice na energetické úspory, o dotaci mohou přijít,“ říká Lošťák.

Jak Češi šetří energií

V lepším případě se na to přijde ještě před uskutečněním projektu, kdy se dá všechno napravit. V tom horším až po jeho dokončení, takže majitel stavby na dotaci nedosáhne. Časté jsou však i případy, kdy je dotace na základě dokumentace schválena a proplacena, nicméně později kontrola na místě zjistí, že skutečný stav úprav deklarovanou úsporu energie nesplňuje.

Vrátit peníze, nebo dům upravit, aby splnil podmínky

V prvním ze „zateplovacích“ programů Zelená úsporám, který běžel v letech 2009 až 2012, prošlo kontrolou na místě celkem 6 438 projektů. Pochybení zjistily úřady u 1 828 z nich, tedy téměř u třetiny. Prověrka přímo na místě přitom může proběhnout až pět let po přiklepnutí peněžní podpory.

U programů Nová zelená úsporám 2013 zatím prověrkami neprošla zhruba pětina kontrolovaných projektů, u probíhající Nové zelené úsporám 2014-2020 o něco málo více než desetina. V posledním případě se však podle Veroniky Štefkové ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) kontroly teprve rozjíždějí. „Počet kontrol se bude výrazně zvyšovat zejména od roku 2017,“ uvádí.

Pokud kontrola zjistí, že úprava domu nesplňuje požadavky na úspory energií, musí majitel buď peníze vrátit, nebo dům upravit tak, aby podmínky splnil.

„Zjištění jsou členěna na odstranitelná, kdy je žadateli primárně uloženo opatření k nápravě, a neodstranitelná, kdy je žadatel vyzýván k vrácení již vyplacených prostředků, případně pokud peníze ještě neobdržel, je jeho žádost o vyplacení prostředků zamítnuta,“ vysvětluje Štefková. V obou případech to však pro majitele domu obvykle znamená nemalé náklady.

Snaha ušetřit se některým naopak prodražila

Podle Lošťáka je příčinou nesrovnalostí často snaha lidí ušetřit za posudek, nebo odklon od schválené projektové dokumentace při stavbě. To potvrzuje i Státní fond životního prostředí. Chyby v odborném posudku a nesoulad mezi uskutečněnými opatřeními a podanou žádostí jmenuje jako nejčastější vady, na které kontroly narážejí. Časté je i využití jiných materiálů, než žadatel uváděl v podkladech.

Ve většině případů nese vinu nezkušenost majitelů, kteří podlehnou tlaku stavebních firem a odsouhlasí stavební změny oproti dokumentaci. Ta je pak v konečném důsledku o dotaci připraví. Zvláštní kapitolu tvoří případy, kdy se žadatel snaží dotaci získat vyloženě podvodem.

„Stejně jako v jiných dotačních programech se podvodné praktiky nevyhýbají ani programu Nová zelená úsporám. Máme-li podezření na podvodné jednání, žádosti podrobněji prověřujeme. V některých případech skutečně dochází k odejmutí dotace a někdy i k řešení celé záležitosti policií pro podezření spáchání dotačního podvodu,“ říká ředitel SFŽP Petr Valdman.

Fond zaznamenal například předložení falšovaných dokumentů či podpisů. Objevily se také případy pokusu o předložení faktur na práce, které nikdy nebyly provedeny. „Takto závažné případy jsou spíše výjimkou, ale také s nimi se v rámci administrace žádostí pro rodinné či bytové domy občas setkáváme,“ dodává Valdman.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.