Podle původních plánů už přitom mělo být o vítězi jasno. Do voleb příští rok však vláda rozhodnout nestihne.
"Je velmi pravděpodobné, že dojde k posunutí termínu podání nabídky," potvrdil MF DNES vrchní ředitel ministerstva financí Tomáš Uvíra. "Myslím, že tato úřednická vláda už o této velké komplexní zakázce nebude rozhodovat," dodal Uvíra.
Za zpožděním stojí protesty dvou zájemců o zakázku, kteří se odvolali proti vyřazení ze soutěže.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jejich stížnost už zamítl, ale firmy včas podaly rozklad. Jde o stížnosti sdružení P-D Industriegesellschaft se Stavoprogresem Brno a belgicko-nizozemské skupiny Deme Environmental Contractors a Dredging International NV.
Do vyřešení rozkladu a pravomocného rozhodnutí nesmí ministerstvo v soutěži pokračovat. Rozkladové řízení u antimonopolního úřadu trvá v průměru kolem půl roku, jasno by tak mělo být nejdříve na jaře.
"Druhostupňová řízení jsou v počátcích," uvedl mluvčí antimonopolního úřadu Kristián Chalupa. Termín podání nabídek už ministerstvo financí posunulo celkem třikrát. Zatím poslední termín byl na červen 2010. "Čekali jsme, že ÚOHS to vyřeší rychleji," dodal Uvíra.
Po znovuotevření tzv. data-roomu, tedy kompletních podkladů pro soutěž, chce ministerstvo znovu nechat firmám půl roku na to, aby nabídku připravily.
Pokud ÚOHS bude rozhodovat až do jara, termín pro odevzdání nabídek stát posune až na podzim příštího roku.
K podkladům se nedostalo zatím ani čtvrté sdružení, které je po zásahu antimonopolního úřadu zpět ve hře: konsorcium firem vedené skupinou PPF. Ostatní tři zájemci, kteří prošli, už podklady pro zakázky mají. Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services.
Ekozakázka se drolí
Ekologická zakázka se státu drolí už teď i bez administrativních průtahů. Některé ekologické škody začaly být tak akutní, že ministerstvo za poslední rok zadalo bez tendru zakázky zhruba za 1,5 miliardy korun. Hrozilo, že by například škodlivé látky začaly pronikat do podzemních vod.
Tyto zakázky však ministerstvo zadalo tak, že oslovilo přímo jedinou firmu. Úřad to vysvětluje nutností rychle zahájit sanace. Podle České inspekce životního prostředí však nebylo zadávání zakázek tak narychlo v řadě případů nutné.
Podle firem, které už v tendru jsou, není zpoždění až takovým problémem. "Odklad nám umožňuje detailněji a bez časového omezení důkladně propracovat propočet nákladů na sanaci jednotlivých lokalit," řekla mluvčí Geosan Group Hana Končelová.
Rok po vypsání velkého tendru budí soutěž stále velký rozruch. Není divu: jde o největší státní zakázku v historii, o kterou usilují všechny firmy v oboru.
Proti jsou především ministerstvo životního prostředí nebo ČIŽP. "Je tam řada rizik, jako například nemožnost jasně stanovit adekvátní cenu," vysvětlil v říjnu již bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Firmy, které podaly proti zakázce protest, tvrdí, že podmínky soutěže jsou od státu diskriminační. Exministr financí Miroslav Kalousek, který s nápadem na obří zakázku přišel, ale stále tendr považuje za dobrý nápad.
"Vypisování jednotlivých soutěží nemůže být efektivnější než jedna zakázka, na kterou bude koukat celý svět," obhajuje plán Kalousek.
Až dosud stát rozděloval peníze po zakázkách jednotlivě. Jen letos půjde na ekologické škody 8,5 miliardy korun, dalších 13 miliard je v rozpočtu na příští rok.
Stát odhaduje cenu kompletní zakázky na více než sto miliard korun. Někteří účastníci soutěže tvrdí, že odhad ministerstva zhruba odpovídá nákladům. Soutěže na ekologické zakázky, kam se přihlásí více firem, však ukazují značné rozdíly mezi odhadní a konečnou cenou.
"Ptám se, jestli za tím, že někdo dnes horuje za zrušení megatendru, nestojí to, že na stole leží nabídka na mnohem výhodnější likvidaci škod, než za jakých podmínek je nyní," tvrdí Kalousek. Ekologické škody má stát odstranit do roku 2015.
