"Osmdesát procent žádostí napoprvé vracíme. Většinou je to kvůli formálním chybám, ale zachytili jsme i pokusy o podvod," říká Irena Plocková ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který má na starosti rozdělování peněz.
Podle šéfa fondu Petra Štěpánka jsou dva způsoby pokusů o podvod: záměrně špatně vypočítané energetické úspory a zahrnutí sklepů či garáží do obytné plochy. Výše úspor nebo velikost domu přitom může ovlivnit výši dotace i v řádu statisíců korun. "Setkáváme se i s falešným energetickým auditem," dodal Štěpánek.
Školení pro projektanty
Podle něj jde v celkovém počtu žádostí řádově jen o promile. Pokusy o podvod jsou většinou dílem projektantů. "Už to řešíme s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků," dodala Plocková.
Seznam hříšníků fond vydat nemůže, vyškrtnout je může až komora. "Budeme mít ještě pro naše členy velký školicí seminář, kde je budeme upozorňovat na nejčastější závady," dodala odborná poradkyně předsedy komory Marie Báčová.
Někteří žadatelé navíc mají problém s projektanty, že jim sice projekt vyhotoví, vezmou si za něj peníze, ale lidi dotaci nakonec nedostanou. "Když jsem přišel na Státní fond životního prostředí s projektem za 21 tisíc korun, tak mě okamžitě vyhodili. Hlavně výpočet energetické úspory byl špatně," říká Karel Janoušek ze Strakonic.
Po pomalém startu představitelé SFŽP tvrdí, že se už zelené dotace rozjely a velký balík 25 miliard korun nebude problém vyčerpat. "Myslím, že peníze rozdělíme dříve než v roce 2012, kdy program skončí" říká Štěpánek. Dokládá to tím, že fond už rozdělil na úspěšné žádosti miliardu korun. "Každý den přichází kolem stovky nových žádostí," tvrdí ministr životního prostředí Jan Dusík. Stát už podle něj nepředpokládá, že by znovu změkčil pravidla pro přidělení dotací, jak to udělal loni v létě.
Více klientů potvrzují i projektanti. "Zájem je velký, už se na to lidé nejen ptají, ale i zadávají projekty," říká Milan Malý z firmy KRP Group. V počtu žádostí převažují majitelé rodinných domů, kteří si je chtějí částečně zateplit. Žadatelé z rozdělených miliard zatím nedostali mnoho: celkem 42,5 milionu korun. Peníze se totiž převádějí až po skončení celé akce.
To otevírá lákavý byznys hlavně pro banky. Přesná čísla o tom, kolik lidí si například na zateplení bere úvěr, sice nejsou, čtyři z pěti žádostí které na fond dorazí, ale přichází z bank. Podle České spořitelny většina lidí v bance o státní dotaci zažádá, ale půjčku na samotnou akci si nebere.
Pro banky je SFŽP lákavým soustem i z jiného důvodu: ukládá si u nich více než 13 miliard korun, které má teď na vyplácení dotací k dispozici. V průměru jsou peníze úročeny zhruba 1,6 procenta. Fond je rozděluje mezi spolupracují banky podle toho, kolik která má zpracovaných žádostí o dotace.
Peněz na dotace bude méně
Stát platí dotace z výtěžku prodeje emisních kreditů, především Japonsku. Zatím jistých na dotace je 16,8 miliardy korun, které stát už prodal. Podle náměstka ministra životního prostředí Aleše Kutáka je možné, že původně plánovaných 25 miliard z jejich prodeje stát nakonec nezíská.
Stát prodal zatím 69 % kreditů. Kvůli krizi cena za jednotku klesla. "Bude záležet, za kolik je prodáme. Doba, kdy se prodávaly ve velkém množství, skončila," říká Kuták. Pád cen kreditů nechtěl upřesnit, ale podle něj to není "v mnoha desítkách procent". Celkový výnos bude záležet i na kurzu koruny, úředníci počítali s kurzem 25 korun za euro.
