Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Dobrman“ Šnábl: Zeman slovy o vyvlastnění OKD vyděsil investory z ciziny

  20:09aktualizováno  20:09
Doporučení prezidenta Miloše Zemana vládě, aby vyvlastnila zadluženou těžební firmu OKD děsí zahraniční investory a je pro ně zcela nepochopitelné. V rozhovoru pro MF DNES to uvedl specialista na mezinárodní právní spory, exšéf odboru mezinárodní ochrany investic ministerstva financí Radek Šnábl.

Radek Šnábl | foto: ČTK

„Hrozba vyvlastnění z úst prezidenta zapůsobila na zahraniční investory jako rána kladivem,“ říká v rozhovoru pro iDNES muž, který řadu let zastupoval Českou republiku v mezinárodních arbitrážích a jehož bývalý ministr financí Miroslav Kalousek označil za „dobrmana“ spolehlivě hlídajícího zájmy státní kasy.

V současnosti Šnábl, který před sedmi lety dostal podmínku za trestný čin účastenství na daňovém podvodu (více čtěte zde), radí zahraničním společnostem, mimo jiné i ve sporech s českým státem.

V Česku nevzbudil prezidentův návrh velkou pozornost, chcete říct, že v zahraničí je to jiné?
Samozřejmě. Já jsem za posledních 48 hodin absolvoval schůzky se zástupci čtyř byznysových skupin ze čtyř různých států a ze tří různých odvětví. A všichni shodně říkali: Musíme řízení a vlastnictví našich firem odříznout od České republiky. Můžeme tam nechat nejvýš nějakou manufakturu, ze které když dojde na nucené převzetí státem, zůstanou zdi a plot, ale žádný jiný majetek. Jen tak v Česku neutrpíme velké ztráty.

Situace s OKD

Skupina tvořená českými černouhelnými doly OKD a jejich zahraniční mateřskou společností je zadlužená. Akcionáři a zároveň věřitelé - zahraniční investiční fondy, které drží dluhopisy NWR - vyzývají vládu, aby dala na záchranu dolů několik miliard korun a spolupracovala s nimi na jejich záchraně. Premiér i ministři financí a průmyslu však odmítají přispět na úhradu dluhů, jež v NWR nadělali jejich soukromí vlastníci. Vyvlastnění navrhované prezidentem by soukromé majitele od OKD zcela odstřihlo.

Říká se, že zahraniční investoři Českou republiku vnímají jako stabilní právní stát. To změnilo jediné prezidentovo prohlášení?
Česká republika zas tak dobrou pověst nemá. Řada firem, které tu podnikají i ve spoustě úplně nerizikových odvětví, zaznamenala, že v posledních pěti letech byly tři významné sektory - hazardní průmysl, obnovitelné zdroje energie a stavební spoření - dotčeny retroaktivními zásahy státu. Považují to za riziko.

Ano, hazardu stát zvýšil daně a umožnil obcím regulovat herny. U stavebního spoření osekal státní podporu. A solární elektrárny obdařené vysokou dotací zatížil dodatečnou daní. To zkomplikovalo byznysplány řady investorů. Ale pokud jde o žaloby, postup státu zpravidla posvětí Ústavní soud. Takže jsou ty retroaktivní zásahy v pořádku, ne?
V zahraničí to tak nevnímají. Mluvil jsem třeba se zástupcem firmy podnikající v oblasti zemědělství, takže se jich nic z toho, co jsem jmenoval, přímo nedotýká. Je to firma z jednoho zakládajících členů Evropské unie. A zrovna oni mají právě díky těm třem zásahům z minula pocit, že retroaktivní změny jsou u nás na denním pořádku. A teď ještě prezident prohlásí, že se má vyvlastnit velká firma. Jistěže to berou vážně.

Vyvlastnění doporučil prezident, významný ústavní činitel, který je ale bez exekutivních pravomocí. Je to jen jeho osobní názor, osobní doporučení. Rozhodovat bude vláda.
Zahraniční byznysmeni to přesto berou velmi vážně. Když se o tom bavíme, říkají: Víme, jak dopadla Nomura v IPB (v roce 2000 vláda do krachující IPB poslala nucenou správu a následně nařídila její prodej bance ČSOB. Soukromý akcionář IPB - banka Nomura - o svá aktiva přišla. Později Nomura vyhrála arbitráž proti České republice, další spor skončil mimosoudním smírem - pozn. red.). Vnímají, že o prodeji IPB rozhodovala vláda, v níž byl Miloš Zeman premiérem. A dnešní ministr průmyslu Jan Mládek byl tehdy prvním náměstkem ministra financí. Mně to ani nedošlo, ale oni si dělají rešerše. Uvědomují si, že zrovna tito dva pánové už ukázali, že takový veletoč jako nucený prodej banky přímému konkurentovi udělají. Myslím, že Jan Mládek se od dob Nomury poučil, u prezidenta Zemana si nejsem jistý. Ale zarazilo mne, jak jednoznačně rizikově jsou tito pánové dodnes vnímáni ze zahraničí.

Vláda dluhy za OKD platit nebude, vzkázal premiér Sobotka

Přece jen, je tu Ústavní soud, který hlídá dodržování práva v Česku.
To je právě vůbec nejhorší, že vyvlastněním začíná prezident hrozit v situaci, kdy kvalitu práce Ústavního soudu zpochybňuje sám jeho předseda. Vzpomínám si hned na dva momenty, které mne zcela šokovaly. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl před časem v Lidových novinách a pak znovu asi před třemi měsíci v časopise Týden, že soudci Ústavního soudu nerozhodují správně. Že nečtou své kauzy a rozhodují mechanicky, opakují se. Mluvil jsem pak s ústavními soudci, ujišťovali mne, že to tak pan Rychetský nemyslel, že chtěl zdůraznit, že je Ústavní soud přetížený. Ale vnímání ze zahraničí od lidí, kteří se živí korporátním právem, tvorbou holdingů a právními spory, je jasné: roste obava z českého prostředí. Jsou přesvědčeni, že Ústavní soud nefunguje a teď navíc, že prezident hrozí vyvlastněním. Působí to prostě velmi divně.

V zahraničí nikdo nechápe, co je OKD. Zato všichni chápou, co je vyvlastnění. Tady se zapomíná, že firmy, které se o náš trh zajímají, si odsud nechávají zpracovávat hlášení. Sledují, co se tu řeší. A řada agentur, které tyto informace předávají, klientům reportovala, že prezident České republiky prostě navrhl vyvlastnění významné firmy. To je taková darda, že pak už nikdo nečte dál a neshání podrobnosti.

Je vyvlastnění OKD vůbec reálné?
Kupodivu, odpověď je ano. Paradoxně za přesně daných pravidel to možné je. Nejde to udělat cestou, jakou byla vyvlastněna Nomuře IPB. To zopakovat nelze. Ale obecně za podmínky, že se dodrží určitá pravidla kompenzací pro akcionáře, to současné české právo nevylučuje. Problém spočívá v tom, že nikdo nemluví o těch pravidlech, která by se respektovala, ale o ad hoc řešení. Používat vyvlastnění na řešení obchodního sporu, to se prostě nesmí. Není to ani výhodné.

Když se zpětně počítaly náklady, na jaké by přišel teoretický bankrot IPB, byl by pro stát asi pětinově levnější, než nucené převzetí banky a prodej ČSOB. Myslím, že v tom se pan Mládek poučil, proto taky mluví nikoliv o vyvlastnění, ale o insolvenci OKD. Můj názor je, že v tom vystupuje velice rozumně. To říkám přesto, že s ním nemám nějaké zvlášť dobré vztahy.

Vedle vyvlastnění se rýsuje ještě jeden scénář. Vláda chystá bleskovou novelu insolvenčního zákona. Když bude přijata, dá státu nad bankrotem hornických společností kontrolu. Výrazně to pak oslabí pravomoci a vliv soukromých investorů v OKD. Je to průchodné?
Z pohledu mezinárodního práva určitě ne. Existují prostě mezinárodní standardy ochrany zahraničních investic. Jeden z nich se jmenuje „férové a rovné zacházení“, jeho součástí je dlouhodobé a stabilní právní prostředí. To znamená: Kdyby se využil insolvenční zákon tak, jak platí od poslední novely přijaté asi před třemi roky, bylo by to v pořádku. Jestliže se ale spáchá novela tímto způsobem, tomu by se ve vnitrostátním právu říkalo účelové obcházení zákona, což se z pohledu mezinárodního investičního práva považuje za zneužití vrchnostenského postavení státu. To se nesmí. To přináší obrovské riziko, že to bude v zahraniční hodnoceno jako jednání v rozporu s mezinárodními závazky.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.