Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prasatům a dobytku bude lépe. Pomůže jim nové nastavení dotací

  12:00aktualizováno  12:00
Zemědělské dotace mají nově jít na budování venkovních výběhů pro zvířata nebo postřiky proti mouchám. Z nového nastavení dotací ve výši 84 miliard by měla mít prospěch hlavně česká prasata a skot. Část sedláků se však obává, že peníze nebudou vynaloženy účelně.

Ilustrační snímek. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o rozdělení přibližně 84 miliard korun, rozhodla v týdnu vláda. Jde o peníze, které obdrží v následujících pěti letech čeští sedláci. Nemalá část prostředků nově napomůže zlepšení životních podmínek zvířat a oživení skomírající živočišné výroby. Peníze z Programu rozvoje venkova jsou vyčleněny pro startující dotační období do roku 2020.

Dalších 138,5 miliardy korun obdrží farmáři v rámci takzvaného prvního pilíře, kde se peníze rozdělují podle velikosti obhospodařované plochy a jejich určení nelze v takové míře ovlivnit.

Na dotace dosáhne víc lidí, než by mělo

Ministerstvo zemědělství však využilo příležitosti, kterou poprvé umožňují bruselská pravidla: část prostředků z prvního pilíře zamíří na modernizaci kravínů a vepřínů. „Přesuneme částku, která půjde na welfare zvířat, to je za období asi 1,5 miliardy,“ uvedl ministr. Za dotace by měli sedláci zvětšit dobytku prostor ve stájích nebo vybudovat venkovní výběhy.

O peníze na welfare se vedly poměrně ostré spory. Část sedláků upozorňovala na riziko, že peníze by se mohly čerpat i na opatření, která ke zkvalitnění života zvířat nepovedou.

„Proti návrhu jsme se vymezovali a pořád si myslíme, že welfare není v návrhu ukotven tak, aby mohl plnit roli, kterou plnit má,“ míní Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství.

Vadí mu například to, že dotace nebudou určeny na budování venkovních výběhů pro krávy bez tržní produkce mléka, postřiky proti mouchám však podle něj za ně farmáři nakoupit mohou. „Podle našeho názoru není opravdové welfare opatření, když podmínky splní každý, kdo s postřikem projde po kravíně,“ míní Stehlík. Že se představy některých zemědělců míjejí s tím, co za welfare považuje ministerstvo, potvrzuje také Marian Jurečka.

Program rozvoje venkova

„S lepšími podmínkami zvířat jsou logicky spojeny nějaké náklady, které tímto zemědělcům kompenzujeme. Někteří zemědělci však měli představu, že neudělají nic, a přesto peníze dostanou,“ říká.

Dotace pro chovatele dobytka

 Možnost nově nastavit podmínky chce agrární resort využít i k oživení upadající zemědělské výroby. Prasat se totiž v Česku navzdory loňskému mírnému nárůstu chová o polovinu méně než před deseti lety. Skot je na tom sice lépe, ale i jeho stavy poklesly.

Oproti ustájenému dobytku by měly mít méně prostoru krávy pasoucí se volně na lukách. Doposud bylo totiž podmínkou pro získání dotace na takzvané trvalé travní porosty, ekologické zemědělství a hospodaření v horských a podhorských oblastech, aby měl zemědělec pět hektarů na jednu krávu.

Ministerstvo prosazuje, aby stačily tři hektary na kus. Výsledkem úpravy by mělo být mimo jiné zvýšení zaměstnanosti, na kterou má živočišná výroba výrazně příznivější vliv než rostlinná. To se však mnoha sedlákům nelíbí. Prohlašují, že navýšení je příliš vysoké.

Ministr Jurečka přiznává, že úprava podmínek pro získání dotace na trvalé travní porosty vychází vstříc konvenčním zemědělcům. Ti dlouhodobě kritizují právě tyto dotace, které více než produkci mají sloužit krajinotvorbě a zachování kvality půdy.

„Několik let posloucháme, že naše zemědělství je bezprodukční, že tady platíme zemědělcům za to, že mají louku, kterou jednou za rok posečou. Nyní se ten stav snažíme napravit,“ vysvětluje Jurečka.

Nová pravidla musí ještě schválit Evropská komise. První žádosti plánuje ministerstvo přijímat od května příštího roku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.