Loni se zemědělská půda prodávala nejčastěji za ceny od 13 do 23 korun za metr. Nejkvalitnější ornice se nabízela i dráž - ceny překročily i třicet korun.
Průměrná tržní cena stoupla z 13,95 na 16,26 Kč za metr. To je skok směrem vzhůru o 16,46 procenta. Jde o rekordní růst, cenový skok u zemědělské půdy nikdy nebyl vyšší. „Meziroční růst byl doposud nejvyšším za sledované období od roku 2004,“ uvedl Jaroslav Urban z portálu Farmy.cz.
Půdu navíc prodražuje i přenesení daně z nabytí nemovitosti z prodávajícího na nabyvatele. Pokud se vezme v potaz tato úprava, zdražila loni půda dokonce v průměru o 17,5 procenta.
Nejvíce se loni s půdou obchodovalo ke konci roku. Největší poptávka byla tradičně po pozemcích o rozloze 5 až 50 hektarů. Tyto pozemky se prodávaly za vyšší ceny. V některých lokalitách zvyšují ceny bioplynové stanice, pro které je nutné zajistit dostatečné množství surovin.
Do zemědělské půdy investují farmáři, dlouhodobí nezemědělští investoři a spekulanti. Třetí skupina, která se snaží nakoupit a rychle prodat s vysokým ziskem, však tvoří jen jedno procento všech investorů. Zemědělci pak zhruba polovinu.
Významným hráčem mezi dlouhodobými nezemědělskými investory jsou církve, které často pořizují zemědělskou půdu z finančních náhrad vyplácených na základě zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
„Nebude-li nákup půdy nezemědělským subjektům legislativně zkomplikován, lze i v budoucnu počítat s církvemi jako významným hráčem na trhu se zemědělskou půdou,“ dodal Urban.
Zemědělci v Česku mají v průměru největší farmy v EU. Průměr v tuzemsku činí 133 hektarů, v Evropské unii je to 16 hektarů. S odstupem za Českem je Velká Británie s rozlohou 94 hektarů a Slovensko s 81 hektary.
