Zemědělství vloni vydělalo

Zemědělství a zisk? Po léta nesmyslné spojení. Loňský rok však přinesl změnu: teprve podruhé za uplynulých deset let si zisk připsaly i firmy podnikající v zemědělství. A to dvě miliardy korun. Zisk byl ovšem možný jen díky téměř šestnáctimiliardovým dotacím, dalšímu propouštění a extrémně nízkým mzdám zemědělců. Odhady loňského hospodaření zveřejnil Svaz zemědělských družstev a společností. Ten má údaje o družstvech a obchodních firmách, které obhospodařují třetinu veškeré zemědělské půdy v zemi a na celkové agrární produkci mají podíl až dvoutřetinový. Jejich hospodářský výsledek za rok 1999 přitom obnášel ztrátu 1,87 miliardy.

I přes profit však zemědělci loňský rok hodnotí jako jeden z nejproblematičtějších a příliš spokojeni s ním nejsou. "Důvodem zisku jsou pouze mimořádné loňské dotace na sucho a úspory samotných zemědělců," upozornil předseda svazu Miroslav Jirovský. Z oboru během loňska odešlo dalších 25 tisíc lidí z předchozích 191 tisíc.

K úsporám přispělo podle Jirovského i to, že mzdy v zemědělství dosahují v průměru necelých deseti tisíc korun, což je o čtvrtinu méně, než je průměr celé ekonomiky, a navíc jich část byla vyplacena opožděně či vůbec. Ve skutečnosti tak bylo zemědělství ztrátové, dodal Jirovský.

Mimořádné dotace za sucho loni vláda zemědělcům přiznala v celkové výši 5 miliard korun, přičemž doposud byly vyčerpány zhruba dvě miliardy korun. "Kromě toho získali zemědělci další zákonné dotace ze státního rozpočtu ve výši 10,7 miliardy korun," sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Hugo Roldan.

Ke kladnému odhadu Svazu zemědělských družstev a společností při odhadu výsledků se přidal i ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha.

"To, že rok 2000 nebude tak katastrofický, signalizují už některá dílčí čísla o produkci a cenách," domnívá se ředitel. Údaje za celý agrární sektor, tedy včetně soukromě hospodařících zemědělců, začne jeho ústav nyní teprve shromažďovat a bude hotov až v létě.

Zemědělcům loni pomohl nárůst cen jejich zboží zhruba o devět procent, přičemž nejvíce zdražovalo hlavně maso a obiloviny. To se například loni na podzim promítlo i do cen potravin.

"Na jednu stranu sice byly o něco lepší ceny, na druhou stranu zase byly nižší výnosy," upozorňuje například na problémy s obilovinami předseda Asociace soukromých zemědělců Stanislav Němec.

Družstevníci pak upozorňují, že růst cen nestačil pokrýt hluboký propad z roku 1999, kdy zlevnění produkce především vlivem vývoje ve světě dosáhlo 17,6 procenta. Firmy podnikající v zemědělství také podle svazu svou výrobu v posledních letech stále omezují.

Jen loni například klesl chov zvířat téměř o šest procent, o 2 procenta nižší propad je v rostlinné výrobě. "Jediné, co jde nahoru, je drůbež," uvedl tajemník Agrární komory Jan Záhorka.

V letošním roce podle zemědělců vstoupí negativně do hry nemoc šílených krav, která je příčinou dramatického, téměř padesátiprocentního poklesu zájmu o hovězí maso. "Nižší odbyt masa by mohl letos způsobit chovatelům skotu ztráty až 2 miliardy korun," sdělil Záhorka.

Do konce pololetí by se proto podle něj mělo z trhu stáhnout 30 tisíc tun hovězího formou vývozu, aby se zachránily ceny a tím i produkce. "Stavy skotu jsou v současnosti nižší než v roce 1836 ," uvedl Záhorka. Vůbec poprvé se pak do zisku dostaly všechny obory, tedy například jak rostlinná, tak živočišná výroba.