S čárovým kódem je to jako s počítačem. U nezasvěcených budí nedůvěru, poučeným však může pomoci. Není totiž jen změtí různě silných linek, které slouží pouze obchodníkům, jeho pomocí lze také vystopovat například zemi původu a výrobce konkrétního zboží.
"Podle předloženého kódu dokážeme zákazníkovi říci, kdo se ke zboží hlásí kdekoliv na světě," říká Jaroslav Martinic, ředitel českého střediska EAN, které má na starosti koordinaci čárových kódů v České republice. Zjištění tuzemských údajů je zdarma, informace z ciziny stojí tři sta korun. "Ke zjištění zahraničních firem musíme kontaktovat tamní střediska EAN, a tato procedura obvykle trvá několik dní," upřesňuje jedna z asistentek tuzemského střediska Blanka Vlková a dodává: "Kódy obvykle zjišťujeme na žádost firem, ale jsme schopni je poskytnout i jednotlivým občanům."
Zákazník, který si chce pouze ověřit zemi, odkud zboží pochází, se může orientovat už podle čísel pod čárovým kódem. Většina zboží je označená kódem EAN13, kde zemi označují první dvě až tři číslice. "Další čtyři místa jsou vyhrazena pro označení výrobce, ty přiděluje organizace EAN," objasňuje Antonín Měchura z hodonínské firmy Bartech, která prodává tiskárny i čtecí zařízení čárových kodů. "Číslice vpravo od kódu výrobce označují druh zboží podle soukromých číselníků domluvených mezi obchodníky," uzavírá Antonín Měchura.
"Kód EAN (European Article Numbering) se používá v celé Evropě, v Americe je jeho obdoba UPC a Japonci používají JAP," dodává Tomáš Baloun z konkurenční firmy Ikos v Liberci. Podle něho poslední číslice vpravo nenese žádný význam a slouží pouze pro kontrolu správného načtení kódu například v pokladnách supermarketů.
Zjištění zahraniční firmy trvalo necelý týden
Na vyzkoušení, jak systém EAN a čárový kód funguje, sloužily obyčejné papírové kapesníčky. Jejich původ označovala slova Made in EU.
Pro přesnější informace stačilo v roli obyčejného zákazníka kontaktovat sdružení EAN Česká republika a poslat objednávku na zjištění čárového kódu. Po pěti dnech přišla odpověď. Jeho zaměstnanci poslali klientovi přesný název výrobní firmy, její adresu, telefon a fax. Dokonce byla udána i kontaktní osoba, na kterou je možné se obracet s dotazy.
Vše stálo tři sta korun.
V některých prodejnách si zákazníci mohou sami díky strojkům na čtení čárového kódu ověřit více informací o tom kterém výrobku. |