Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Top management firem stále ovládají muži. Východní Evropa je výjimečná

  15:01aktualizováno  15:01
Jen na jedné ze čtyř nejvýš postavených židlí ve firmách po celém světě sedí žena. A jedinou zemí, kde se na vedení všech firem podílejí obě pohlaví, je Rusko. Tvrdí to studie Grant Thornton vydaná u příležitosti Mezinárodního dne žen.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Nejlépe si podle studie, kterou zveřejnila americká CNBC, vedla východní Evropa, kde ženy tvoří 38 procent vyššího managementu a jen devět procent firem nemá ve vedení žádnou zástupkyni něžného pohlaví. Podle autorů dokumentu z Grant Thornton je to také díky komunistické minulosti zdejšího regionu, kdy se ženy po několik desetiletí stavěly jako mužům rovné.

Ženám se v Česku nepřidává. Méně než muži berou i šéfky či programátorky

Jedinou zemí, kde se na vedení všech zkoumaných firem podílejí obě pohlaví, je podle studie Rusko.

Podíl společností, které do svého čela nepustily žádnou ženu, se meziročně zvýšil o procentní bod na 34 procent. Rozvojové země z asijsko-tichomořského regionu v tomto ukazateli vedou s šokujícími 54 procenty. Ženy se tu podílejí na vedení jen 13 procent firem. Pro srovnání, v USA nemají ženy zastoupení v managementu třetiny společností.

Kvůli geopolitické a makroekonomické nejistotě klesá genderová vyrovnanost na žebříčku priorit jednotlivých firem. „Jejich šéfové řeší snižování nákladů a udržení kvalitních lidí. Spravedlivé zastoupení pohlaví se posouvá z priority „je třeba mít“ na „bylo by fajn mít“,“ domnívají se autoři studie.

O problematice se nyní začalo víc mluvit poté, co se na světlo dostala obvinění z údajného sexuální obtěžování v moderních firmách Uber či Tesla (psali jsme zde).

Platové rozdíly zůstávají

Ačkoli východoevropské země se nebojí nechat se vést ženami, přetrvávají tu rozdíly v odměňování. Podle analýzy mezinárodního portálu Paylab.com, který je v ČR reprezentován značkou Platy.cz, ženy vydělávají na stejných pozicích v jednotlivých zemích střední a východní Evropy v průměru o dvě procenta až jedenáct procent méně než muži. V České republice je to osmiprocentní rozdíl. Nerovnosti jsou největší u administrativních pozic.

Navíc všechny měsíční příjmy žen a mužů v jednotlivých zemích se liší mnohem markantněji než mzdy na jednotlivých pozicích. Největší disproporce mezi muži a ženami jsou v Estonsku a ve všech zemích Visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Nejmenší celkové platové rozdíly jsou v balkánských zemích. Tyto rozdíly jsou dlouhodobé a ve většině zemí meziročně neklesají. „Do velké míry to souvisí se skladbou a orientací hospodářství, ale také s pracovními pozicemi, které jsou na trhu žádané, a kde jsou v různém poměru zastoupena obě pohlaví. Zde můžeme říci, že balkánské země jsou v otázce odměňování více rovnostářské,“ říká Zuzana Lincová, country manažerka portálů Profesia.cz a Platy.cz.

V Česku ženy všeobecně vydělávají o 23 procent méně než muži. Do velké míry je to způsobené tím, že ženy mají větší podíl pracovních úvazků v odvětvích a na pozicích, kde se celkově vydělává méně. Častěji se jich také týká kariérní pauza, a v porovnání s muži mají také menší zastoupení ve vyšších řídících funkcích.

Platové rozdíly jsou nejmenší na začátku kariéry

Ženy a muži mají po skončení školy většinou vyrovnané možnosti, ale muži jsou mnohem asertivnější při vyjednávání o výši platů a jejich platové požadavky jsou ve srovnání se ženami vyšší. Z analýzy Paylab vyplývá, že muži v České republice mají při hledání práce v otázce platu všeobecně o 18 procent vyšší očekávání. Pokud například žena akceptuje mzdu na úrovni 27 tisíc korun hrubého a muž si na stejné pozici vyjedná ohodnocení vyšší o deset procent, za rok si vydělá o 32 400 korun více než žena, což je zhruba další měsíční plat navíc.

Platové rozdíly mezi muži a ženami ve stejném stáří se časem zvětšují. „Paradoxní je, že ve věku, kdy ženy nejvíce vydělávají, tedy mezi 35 až 44 lety, je mezi pohlavími i největší platová propast,“ podotýká Lincová. Podle ní to do velké míry souvisí s tím, že ženy kvůli mateřství přerušují kariéru, což velmi výrazně ovlivňuje i jejich plat, pokud se do pracovního procesu vrací po delším období. Muži stejného věku získávají platový náskok, který už ženy těžko dohánějí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump přivítal ve svém sídle čínského prezidenta s chotí. (6.4.2017)
Přezkum duševního vlastnictví nesmí poškodit obchod, vzkázala Čína Trumpovi

Čína bude bránit své zájmy, pokud Spojené státy poškodí vzájemné obchodní vazby, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Reagovalo tak na memorandum podepsané...  celý článek

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Z filmových Angry Birds
Angry Birds chtějí zdolat další metu, firma za miliardy se chystá na burzu

Firma Rovio Entertainment, tvůrce populární elektronické hry Angry Birds, se chystá vstoupit na burzu a nabídnout své akcie. Výrobce mobilní aplikace by mohl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.