Podle expertů i manažerek samotných jsou důvody stejné, jaké ztěžují ženám jejich postavení v každém zaměstnání: rodina nebo přinejmenším vžitá očekávání zaměstnavatelů, že jednou rodina přijde a práce půjde na druhou kolej.
Těžší postavení žen na pracovním trhu tak daleko přesahuje prostor zasedacích místností a vrcholového managementu, ale prosakuje do celé ekonomiky. V celostátním průměru berou ženy o 2500 korun méně.
Pokud jde o pozice zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků, muži v těchto funkcích berou podle statistického průměru 45 tisíc korun měsíčně, skoro dvakrát víc než ženy.
Ženy brzdí rodina
Ani v politice a státní správě ženy do chodu ekonomiky příliš nemluví. Jedná se spíš o výjimky, jako je členka bankovní rady ČNB Michaela Erbenová, náměstkyně ministra financí a hlavní výběrčí daní Yvonna Legierská či manželka premiéra Šárka Grossová.
 |
"Faktem je, že mít dítě pro ženy samozřejmě znamená objektivní nevýhodu v kariéře oproti mužům, kteří pokračují dál," uvádí Zdeněk Pasák z personální firmy Madsen & Taylor, která se zaměřuje na výběr nejvyšších manažerů.
"Problém je ale i ten, že tady není obvyklé to, co se běžně děje v USA: manažerce se narodí dítě a ona ho poměrně záhy svěří chůvě," dodává Pasák.
Jedna z nejvýše postavených žen v české ekonomice, Kanaďanka Karla Stephensová šéfující mobilní síti Oskar, tuto oběť podstoupila a přiznává, že jinak by se v práci tak vysoko nedostala.
"Není snadné zvládat roli matky, manželky a manažerky. Naštěstí mám skvělou chůvu, která má syna ráda a chová se k němu, jako by byl její vlastní," říká šéfka Oskara.
Vysoké funkce ženy netáhnou
Sama sebe považuje spíš za mimořádný případ. Ženy podle ní často o významné a časově náročné funkce nemají velký zájem. Svou roli však podle ní hrají i předsudky.
"Je také pravda, že velmi často ženy takovou nabídku nedostanou, protože se majitelé firem obávají, že jí žena nebude ochotná či schopná věnovat tolik času," uvádí Karla Stephensová.
Podle Lindy Sokačové z centra Gender Studies mají Češky ztíženou pozici i tím, že se společnost staví chladně k aktivní politice firem či státu, která by postavení žen pomohla vylepšit. "Ženy jsou diskriminovány kvůli stereotypům spojeným s rodičovstvím," říká.
Jiní experti vidí slabinu v tom, že skloubit práci s rodinou je v českých podmínkách komplikovanější než v zahraničí. Například ve Skandinávii pracuje nadprůměrné procento žen. Přitom porodnost je tam nadprůměrná, což se vysvětluje lepším zázemím v péči o děti a pružnějšími pravidly pro částečné úvazky.
| Deset nejvlivnějších manažerek v Česku |
| Jaroslava Ciahotná, finanční ředitelka Třineckých železáren, druhých největších hutí v zemi |
| Kateřina Hobzová-Chalupová, místopředsedkyně představenstva ČSA, druhá nejvyšší osoba ve vedení národního leteckého dopravce, ředitelka pro IT |
| Radka Kafková, členka představenstva České konsolidační agentury, státní agentury spravující staré bankovní dluhy, ředitelka úseku restrukturalizace |
| Dagmar Negrová, finanční ředitelka koncernu Agrofert, největší potravinářsko-chemické skupiny v zemi |
| Vladimíra Papirnik, šéfka české pobočky americké právní kanceláře Squire, Sanders & Dempsey, jedné z předních Stem v zemi, zastupující i český stát |
| Sonia Slavtcheva, finanční ředitelka skupiny GE Capital, páté největší bankovní skupiny v zemi |
| Karla Stephens, generální ředitelka Oskar Mobil provozující mobilní sít Oskar |
| Zuzana Řezníčková, viceprezidentka Českých aerolinií odpovědná za prodej a marketing, členka představenstva |
| Alena Vitásková, předsedkyně představenstva Pražské teplárenské, největšího dodavatele tepla v republice |
| Milada Vlasáková, členka představenstva Transgasu, monopolního dovozce plynu, bývalá náměstkyně a pravá ruka ministra průmyslu Miroslava Grégra |
| Pozn.: nejedná se o žebříček, manažerky jsou seřazeny abecedně |
