Více než čtvrtinový rozdíl přetrvává již několik let mezi výdělky mužů a žen. Zatímco muž si loni v průměru vydělal 18 481 korun, žena o 4 726 korun méně.
"Jedním z důvodů, proč jsou takové rozdíly mezi platy mužů a žen, je vzdělání. Většina žen má totiž středoškolské vzdělání," vysvětluje Jana Bondyová z Českého statistického úřadu.
Na vedoucích postech s nejvyššími odměnami je proto možné najít několikanásobně méně žen než mužů. Na tisícovku šéfů velkých firem připadá asi devadesát žen. I při srovnatelném postavení se přitom jejich platy liší.
Důvodů je celá řada. Ženy odpracují hlavně kvůli péči o děti méně hodin než muži, mají méně přesčasů a zejména jsou zaměstnány v jiných oborech než jejich protějšky.
Například 76 procent žen pracuje ve státní sféře, především ve školství, kde je úroveň platů nižší než v soukromé sféře. Sociologové také připomínají, že ženy o svůj plat tolik nebojují.
Rozdíly mezi výdělky mužů a žen se sbližují v posledních letech jen velmi pomalu. Loni nebyla situace pro ženy za posledních deset let zdaleka nejlepší. Vrcholem byl rok 1996, kdy jejich průměrný plat tvořil 77,2 procenta výdělku mužů.
Poté se však na dva roky situace obrátila a rozdíl se začal opět zvětšovat. Tento vývoj přesně kopíroval problémy ekonomiky: když se firmám daří hůře, raději podle odborníků uberou na platech ženám, protože jejich postavení na trhu práce je slabší a nové místo by si hledaly hůře.
Ve srovnání se západní Evropou patří Česko spíše na spodní příčky. S necelými 75 procenty mužských výdělků je na tom něžné pohlaví hůře už jen v Portugalsku. Naopak nejlépe vychází srovnání pro severské země v čele se Švédskem, kde tento podíl dosahuje téměř 90 procent.
Vyšší vzdělání = vyšší plat
Závislost platu na úrovni dosaženého vzdělání prošla v uplynulých letech podobným vývojem jako poměr mezi mužskými a ženskými výdělky. Do roku 1996 význam vzdělání rostl, poté se však na tři roky rychlejší růst platů vysokoškoláků oproti méně vzdělaným lidem zastavil. V roce 1997 zavedené "rozpočtové balíčky" totiž vedly zejména k poklesu reálných mezd státních zaměstnanců s vyšším vzděláním.
Změnu a větší důraz na studium přinesly až poslední dva roky. V roce 2001 se zvýšila průměrná mzda vysokoškoláků o devět procent na 28 501 korun, což je téměř dvojnásobný růst, než jakého se dočkali zaměstnanci, kteří prošli pouze základní školou. Platový rozdíl mezi těmito dvěma skupinami se tak zvýšil až na 155 procent.
Praha si upevnila postavení města s nejvyššími výdělky
Rozdíly v platech nejdou jen na vrub pohlaví a vzdělání, ale i místa, kde lidé pracují. Zaměstnanci, jejichž firmy sídlí v hlavním městě, mohli v roce 2001 vidět na výplatní pásce téměř o polovinu více než jejich kolegové na Vysočině. Zatímco v Praze se loni průměrná mzda vyšplhala na více než 21 tisíc korun, většina ostatních krajů se musela spokojit s méně než patnáctitisícovými výdělky.
Výrazný náskok Prahy je dán především tím, že hlavní město je centrem bank, pojišťoven, mezinárodních společností a centrálních úřadů, což jsou odvětví, kde jsou výdělky v Česku nejvyšší. Odlišná struktura pracovních míst stojí i za rozdíly mezi zbývajícími kraji, které však dosahují nejvýše dvou tisíc korun.
V rámci výzkumu si statistici všímali i jednotlivých povolání. Jako každoročně se na prvních příčkách žebříčku umístili šéfové velkých podniků s platem přes 76 tisíc korun. Na opačném pólu skončili vrátní, hlídači a šatnářky s 8228 korunami na měsíc.
