I když nabízejí 11 tisíc korun, najít je nemohou.
Americká firma vyžaduje u šiček dobrý zdravotní stav a provádí náročný šicí test, japonský zaměstnavatel chce pro práci u výrobní linky zručnost a dobrý výkon.
"Vysokým nárokům zaměstnavatelů pak téměř nikdo z uchazečů nevyhovuje," říká Ladislav Dvořák z libereckého úřadu práce.
I když se jednotlivé regiony od sebe liší, řemeslníci a dělníci chybějí všude od Prahy po Most, takže pouhé přestěhování za prací by tento problém nevyřešilo.
"Dlouhodobě a citelně chybějí svářeči, truhláři, zámečníci, soustružníci nebo frézaři a stavebníci," říká Stanislava Strnadová z Úřadu práce Praha-západ. Dalo by se to pochopit, v Praze je nejnižší nezaměstnanost v zemi.
Ale stejný problém mají i v Mostě, kde je bez práce 24 procent lidí. "Nedaří se najít obráběče kovů, truhláře s praxí nebo klempíře," říká Jana Šmejcová, ředitelka Úřadu práce v Mostě. I když na klempíře nabízí úřad práce rekvalifikaci, lidé nemají zájem.
Odmítnutí nabízeného místa může vést k vyřazení z evidence úřadu. "Uchazeči si však často najdou jiné důvody, například špatnou dostupnost do místa zaměstnání nebo zdravotní důvody," podotýká Lenka Borecká, ředitelka Úřadu práce Praha-východ.
Podle ní tkví problém ve štědrém sociálním systému, možnosti práce načerno, a hlavně v pohodlnosti mladší generace jezdit do práce každý den za tak nízký příjem. "Na druhou stranu zaměstnavatele nic netlačí k tomu, aby mzdy přizpůsobili, protože mohou zaměstnat cizince," dodává.
Cizinci tak berou místa, která Češi nechtějí nebo na obdobných dělají za vyšší mzdy v zahraničí. Hodně Slováků, Poláků nebo Ukrajinců pracuje zejména ve stavebnictví, textilním průmyslu a v uhelných dolech.
