Kdo však někdy vyrazil na běžky s batohem, vzpomíná na komické scény, kdy vjel do hlubokého sněhu, batoh mu přeletěl přes hlavu a přimáčkl ho obličejem do sněhu. V západní Evropě se většina turistických běžek prodává s úpravou skluznic nazývanou no-wax, které není třeba mazat, protože stoupací vosk nahrazují různé výčnělky či výstupky na lyžích. I v tuzemsku si tyto modely postupně získávají důvěru sportovců. Ze Skandinávie do střední Evropy před pár lety dorazila vlna běžek, kterým se říká back country. Jsou široké, vykrojené, s ocelovými hranami a patří k nim vysoké pohodlné boty. Dobře se na nich zatáčí v hlubokém sněhu i na ledu, těžký batoh lyžaře příliš nerozhází, a tak jsou určeny především na výlety a vícedenní túry po horách, kde sněžný skútr neupravuje každou cestu jako běžeckou magistrálu. Kdo potřebuje silnější kávu v podobě dlouhých stoupání, a hlavně prudkých sjezdů tam, kde žádné cesty nevedou, může sáhnout po turistických lyžích alpského typu. Telemarské jsou lehčí, obouvají se na ně speciální kožené nebo plastové pohorky a na výstupy se pod ně místo voskování lepí stoupací pásy. Pro hory typu Nízkých Tater jsou to ideální lyže na cokoliv. Dá se na nich chodit, protože mají volnou patu, hodí se pro vícedenní túry třeba s přenocováním pod stanem, neboť v botách není zima a nepromočí se, díky dobré stabilnosti zvládnou i těžké batohy a sjedou téměř každý kopec, protože mají konstrukci podobnou jako normální sjezdové lyže. Navíc na nich lze při troše šikovnosti ohromit obecenstvo na sjezdovce elegantním stylem oblouků s jednou pokrčenou nohou. Opravdové velehorské túry, jakými jsou například přechody sedel ve Vysokých Tatrách nebo výstupy na alpské štíty, však zůstávají doménou takzvaných skialpinistických lyží, kterým Němci říkají prostě tour a Francouzi randonnée. Lyže připomínají lehčí sjezdovky, bezpečnostní vázání má přepínání na chůzi s volnou patou nebo na sjezd s upevněním špičky i paty, boty jsou volnější obdobou sjezdařských skeletů, teleskopické hůlky je možno nastavit na různou délku podle toho, zda lyžař stoupá, sjíždí, či traverzuje, a na stoupacích pásech se dá vyjet neuvěřitelný svah. V Alpách se znovuzabydlují vedle lyží i pozapomenuté sněžnice. Lehké typy, ve kterých má turista nohu upnutou napevno, se hodí těm, kteří počítají, že část cesty půjdou pěšky se sněžnicemi v batohu. Modely s pohyblivým vázáním, které vzdáleně připomíná řemínkový kandahár na historických lyžích, jsou sice těžší, zato se dají použít i na dlouhé túry. Obojí se hodí především do nepřehledného terénu, jako je zasněžený les, zamrzlé koryto potoka či stezky ve skalních městech.
Doporučení:
* většina tuzemských hor je vhodná na různé typy běžek
* do některých míst v Krkonoších, do Nízkých Tater, Velké Fatry, ukrajinských Karpat nebo alpského předhůří se hodí telemarská výbava
* Vysoké Tatry, Roháče a Alpy jsou vyhrazeny
skialpinistům
S čím na zimní turistiku
Typ lyží / sněžnic Vhodný terén Použití Cena vybavení
(Kč)
Sportovní běžky upravené stopy kondiční lyžování 6000
Turistické běžky upravené stopy, uježděné jednodenní výlety nebo
cesty, malé převýšení vícedenní s přespáváním
v chatách 5000
Běžky back country volný terén s malým jedno- i vícedenní túry 8000
převýšením s batohem
Telemarské lyže volný terén s horské túry 12 000
několikasetmetrovým
převýšením, dlouhé a
prudké sjezdy
Skialpinistické lyže dlouhé výstupy a prudké vysokohorské túry 19 000
sjezdy s velkým převýšením
Sněžnice s pevným nepřehledná místa kratší výlety 2500
vázáním (např. les, koryto potoka)
Sněžnice s pohyblivým volný terén s pozvolným jedno- i vícedenní túry 4000
vázáním stoupáním i klesáním s batohem
Poznámka: Ceny odpovídají obvyklým minimálním nákladům na pořízení základního vybavení. U běžek obsahují lyže, boty, hůlky, vázání. K telemarským a skialpinistickým lyžím je potřeba dokoupit ještě stoupací pásy. Naopak ke sněžnicím jsou potřeba jen hůlky.
Pramen: TEST DNES
- středa 2. února 2000
