"Samozřejmě, že větší rodina musí mít i větší byt, nájemné v něm však není o tolik vyšší. Například zařízení domácnosti je jedno a společné. Pračka, lednička, televize a další vybavení," říká ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Martin Mácha. Podle sociologa Jiřího Večerníka nastavení životního minima na významnou změnu v rodinných rozpočtech vůbec nereagovalo. "Osobní výdaje na jednotlivce jsou výrazně upřednostňovány před náklady domácnosti. Realita je přitom úplně jinde," uvedl. Životní minimum je částka odpovídající nejnutnějším výdajům domácnosti - pokud jsou její příjmy menší, stát je do stanovené hranice dorovnává. Skladba životního minima se nezměnila od roku 1989 a jedinými úpravami jsou pravidelné valorizace při více než pětiprocentní inflaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí slabiny dnešního nastavení této hranice přiznává. "V dohledné době se však změna struktury nepřipravuje. Počítáme s tím, že k úpravám dojde někdy po roce 2000, kdy bude i Český statistický úřad měnit index spotřebitelských cen," uvedl náměstek ministra práce Jiří Rusnok. Nutnost změny potvrzuje vývoj v posledních letech. "Reálná kupní síla rodin, jejichž příjem nepřevyšuje státem uznané životní minimum, klesla od roku 1989 o 25 procent, za posledních pět let pak o 12 procent. Nejvíce to přitom pocítily menší domácnosti," říká Mácha. Rozpočty tuzemských domácností se čím dál víc začínají podobat výdajům domácností v zemích západní Evropy či Spojených států. "Bydlení tam spolkne až třetinu rodinného rozpočtu. Tento průměr navíc nemá velkou vypovídací hodnotu, například ve velkých městech je to ještě mnohem víc," upozorňuje Mácha. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu dává průměrná česká domácnost nyní na bydlení 16,6 procenta svého rozpočtu. "Tento podíl se v budoucnu s deregulacemi nájmů a energií zvýší a přiblížíme se na úroveň vyspělých ekonomik," říká Večerník. V domácích poměrech představuje životní minimum pro jednotlivce 3430 korun měsíčně, čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi má nárok na více než tronájsobek této částky. Například sousedním Rakousku je však životní minimum pro stejnou domácnost jen 1,5násobkem hranice chudoby pro jednotlivce. V ostatních zemích Evropské unie jsou poměry podobné. Nerovnováhu v životním minimu musí ministerstvo práce vyřešit před vstupem země do Evropské unie. "Při těchto změnách je třeba zohlednit celou řadu vlivů. Vedeme úvahy také o tom, zda nestanovit rozdílná životní minima v jednotlivých regionech. Například v Praze jsou totiž náklady na bydlení neporovnatelné s nájemným v menší obci," říká Rusnok.
