Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Životní úroveň teď roste pomaleji

  0:01aktualizováno  0:01
Životní úroveň většiny domácností se za vlády sociální demokracie zvýšila méně než za předchozího působení kabinetu Václava Klause. Nejhůře přitom dopadli důchodci, ačkoliv jim slibovali sociální demokraté nejvíc.

Za poslední tři roky se průměrný reálný měsíční příjem penzisty snížil o 58 korun. Vyplývá to z výpočtu na základě údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Lépe se dařilo domácnostem zaměstnanců s dětmi.

Ti získali v porovnání s rokem 1998 na útratu asi o čtyři sta korun měsíčně navíc.V letech 1994 až 1998, tedy v době, kdy u moci byla ODS, stoupaly reálné příjmy domácností více než dvojnásobnými tempy.

V té době však také rostla ekonomika v průměru mnohem rychleji než v posledních třech letech. V těchto výpočtech také nejsou zahrnuty plány sociální demokracie, která chce v posledním roce své vlády ještě jednou zvýšit penze.

"Vláda bude při valorizacích usilovat o zvýšení kupní síly důchodců a její postupný návrat na úroveň roku 1989," uvedla sociálnědemokratická vláda ve svém programovém prohlášení v roce 1998 při svém nástupu k moci.

Realita je však jiná. Za dosavadního působení sociální demokracie si překvapivě nejvíce polepšili podnikatelé, kterým obvykle slibuje snadnější život pravice, a naopak zkrátka přišli důchodci.

Za čtyřletého vládnutí ODS v letech 1994 až 1998 získali lidé v průměru na útraty 14 až 24 procent navíc, za dosavadní tříleté vlády sociální demokracie maximálně 11 procent.

Před volbami v roce 1998 přitom Zeman sliboval sociálně nejslabším skupinám mnohem rychlejší nápravu. "Realisticky očekávám, že pociťované zlepšení situace zaměstnanců, důchodců i drobných a středních podnikatelů nastane zhruba po dvou letech," řekl tehdy Zeman.

Za paradoxní vývoj, kdy nejhůře se zatím daří důchodcům, však může několik faktorů. Jedním z nich je rozdílný ekonomický vývoj. "Zatímco v letech 1994 až 1998 rostl výkon ekonomiky průměrným tempem 2,9 procenta, v následujících třech letech šlo pouze o půl procenta," říká analytik Patria Finance David Marek.

S vyšším růstem ekonomiky šly rychle nahoru i mzdy, a to i ve státní sféře, což se promítlo do zvýšení životní úrovně. "V letech 1994 až 1996 rostly reálné mzdy o šest až osm procent, což byl jednoznačně nezdravý růst, protože za ním silně zaostávala produktivita práce," připomíná ekonom ČSOB Josef Kovalovský.

V roce 1997 však došlo k obratu a ekonomika se propadla do červených čísel. Následovaly škrty v rozpočtu a úsporné balíčky, firmy začaly propouštět, což se projevilo i na snížení mezd a omezení jejich dalšího růstu.

Hospodářství v minusu zdědil v roce 1998 kabinet Miloše Zemana. K růstu se ekonomika vrátila až v roce 2000, což se podepsalo i na nižších čistých příjmech.
Ještě loni tak rostly příjmy průměrného rodinného rozpočtu o 1,1 procenta pomaleji než ceny.

Více než dvacetiprocentní navýšení reálného příjmu důchodců za Klausovy éry je však kromě ekonomického vývoje dáno i tím, že v této době se začaly narovnávat obrovské rozdíly mezi růstem mezd, cen a důchodů z prvních polistopadových let.

K větší valorizaci nutila Klausovu vládu i vyšší inflace, na základě které se k navyšování důchodů přistupuje. Celkem se od roku 1994 do 1998 zvýšily důchody pětkrát. Za působení Zemanova kabinetu se mohli důchodci radovat z přilepšení díky nižší inflaci zatím pouze třikrát. Zatím poslední valorizace je naplánována na letošní prosinec.

Již dvakrát, loni i letos, se však vláda přičinila o to, že bylo zvýšení důchodů o několik měsíců zpožděno. Důvodem byl zejména napjatý stav veřejných financí.
Ani poslední valorizace však nezmění pro důchodce se zhoršující poměr penzí k aktuální průměrné mzdě.

Ten spadne v příštím roce podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí na nejnižší úroveň od roku 1988 bude činit necelých 43 procent průměrné mzdy. Před minulými volbami dosahoval 46 procent.

Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla se ještě snaží zvýšit některé sociální výdaje a přilepšit tak zejména rodinám s dětmi. Těm se i bez toho daří za Zemanovy vlády v porovnání s ostatními typy domácností hned po podnikatelích nejlépe.

Špidla chce předložit parlamentu zákon, podle něhož by každá rodina dostávala na každé narozené dítě přídavky. Návrh však podporují pouze komunisté. Ještě menší podporu - nulovou - má Špidlův návrh dát každé rodině na dítě 50 tisíc, které dostane, až dovrší osmnáctý rok života.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Od každé z pěti zvolených odrůd chystá vinařství rodiny Vaďurů z Polešovic
Vinaři opouštějí obchodní řetězce, sází na vlastní prodejní cesty

Vinařství se postupně odklánějí od prodeje v supermarketech. Nechtějí pod nátlakem korporací snižovat ceny, ani bojovat v kategorii levných vín s těmi...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.