Rosněfť se proto při vývozu ropy nyní potýká s problémy. Ropu ale přesto dál vyváží a navíc je odhodlána proti nařízení zahraničních soudů bojovat.
"Rosněfť beze zbytku plní veškeré závazky a dodává ropu i ropné produkty, plní také exportní kontrakty. Na platby za ropu v amerických dolarech nebyly vydány žádné restrikce," píše se ve sdělení Rosněfti.
Rosněfť získala majetek Jukosu v aukcích
Role tohoto podniku ve sporu mezi Jukosem a Ruskou federací spočívá v tom, že když byl Jukos nucen vyhlásit bankrot, většinu jeho majetku získala v ne zcela průhledných aukcích právě polostátní Rosněfť. Ta se na těžbě ropy v Rusku podílí asi z jedné pětiny.
Zástupci Rosněfti potvrdili, že soudy v New Yorku a Londýně vyhověly žádosti Jukosu a vydaly pokyn k tomu, aby byla zmrazena aktiva ve vztahu k loňskému verdiktu nizozemského soudu.
Ten Jukosu přiznal nárok žádat po Rosněfti asi 400 milionů dolarů (zhruba 7,4 miliardy Kč). Vzhledem k tomu, že Rosněfť loni měla tržby kolem 47 miliard dolarů, neměla by to pro něj být citelná ztráta. Nicméně Jukos po Ruské federaci žádá odškodné v celkové výši asi 98 miliard dolarů (zhruba 1,8 bilionu Kč).
Soudy nekončí
Rosněfť sdělila, že nařízení amerického soudu bylo částečně zrušeno a v další fázi možná bude odloženo úplně, o podobný výsledek teď Rosněfť usiluje také u londýnského soudu.
Jukos vede spor s Ruskou federací kvůli svému krachu, k němuž byl podle svých slov donucen. Úřady totiž po firmě v letech 2003 až 2007 vyžadovaly obrovské finanční částky, podle úřadů prý daňové nedoplatky.
Jukos je však přesvědčen, že se stal obětí cílené kampaně a msty za to, že se zakladatel a tehdejší šéf Jukosu Michail Chodorkovskij politicky angažoval a podpořil ruskou opozici.
S Ruskou federací se soudí ve více zemích, začátkem března například začalo první slyšení před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.
