Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zlaté padáky nejsou výsadou manažerů

  0:01aktualizováno  0:01
Zlaté padáky, které změkčují pád propuštěných manažerů, nejsou jen výsadou úzké skupiny lidí na řídících pozicích. V Česku lze najít firmy, jež i svým řadovým zaměstnancům dávají vysoké odchodné. Jde hlavně o tuzemské giganty, jejichž zaměstnanci v devadesátých letech zažili nejtvrdší propouštění.

Mezi ně patří Telecom či ČEZ a velké tuzemské banky. Koncem devadesátých let přesáhlo odchodné roční plat například v Telecomu.

"Od té doby kleslo odstupné na čtyři až osm měsíčních platů, podle doby, kterou zaměstnanec odpracoval," vysvětluje mluvčí firmy Vladan Crha. V ČEZ může dosáhnout až desetinásobku platu.

I to je na české poměry nadprůměr. Ze zákona zaměstnance chrání při vyhazovu dva měsíční platy. "Obvyklé je, že firmy ještě přihazují jeden až tři navíc. Ty opravdu bohaté dávají tři až šest. Nad to se dostane málokdo," říká personalista Petr Žídek ze Synergy Recruitment.

České firmy jsou podle odborníků někdy i štědřejší než ty zahraniční. "Když však míří do firmy zahraniční vlastník a chystá velké propouštění, bývá hodně štědrý," říká Petr Kadlec z personální firmy Hay Group.

Rekord? Česká rafinérská
Jednou z nejvelkorysejších firem je v odchodném Česká rafinérská, dcera petrochemického holdingu Unipetrol. Většina jejích pracovníků má při propuštění z firmy dodnes nárok na čtrnáctinásobek měsíčního platu.

"Tyto podmínky se týkají asi dvou třetin zaměstnanců, kteří do firmy přešli z mateřských provozů Chemopetrolu a Kaučuku v lednu 1996. Ti, kdo přišli později, mají podmínky jen o málo horší. Jsme na to právem hrdí. Je však nutné říci, že v minulosti byla dobrá konstelace, firma dosahovala velkých zisků a dodnes jsme plně zdravá firma s nejmenšími dluhy ve skupině Unipetrol," podotýká šéf tamních odborů Jan Klimeš.

Připomíná, že je třeba vidět obě strany mince. Na jedné straně skvělé odstupné, na straně druhé stovky lidí, pro něž ve firmě nebylo místo. "Restrukturalizace u nás by se dala nazvat 'údolím smrti'. Z 880 dělníků zbylo jen asi 350 a z maximálního počtu 512 technických zaměstnanců jich je dnes necelých 400. Pamatuji, že na mém provozu bylo dřív 11 lidí, dnes na něj dohlíží jeden," dodává Klimeš.

Nejmenší regulace při propouštění zaměstnanců je na Novém Zélandu. Tam není zákonem stanovená odstupné vůbec žádné. Na druhou stranu v Portugalsku je podle údajů Světové banky běžná výpovědní lhůta 60 dní a odstupné pro zaměstnance, kteří už mají odpracováno, dosahuje až 20 měsíčních platů.

Regionálně platí, že vyhodit zaměstnance je nejlevnější, tedy platí se nejmenší odstupné v Asii, zatímco nejdražší je to v zemích Latinské Ameriky.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Díky realitní kanceláři RIA se Jablonci v roce 2013 podařilo prodat byty za...
Až sto tisíc na ruku. Firmy si přetahují lidi, nabízejí peníze i ubytování

Firmy lákají na takzvaný náborový příspěvek dělníky, operátory výroby, skladníky nebo programátory. Hlavně v dělnických profesích se peníze „za přestup“...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.