Mezi ně patří Telecom či ČEZ a velké tuzemské banky. Koncem devadesátých let přesáhlo odchodné roční plat například v Telecomu.
"Od té doby kleslo odstupné na čtyři až osm měsíčních platů, podle doby, kterou zaměstnanec odpracoval," vysvětluje mluvčí firmy Vladan Crha. V ČEZ může dosáhnout až desetinásobku platu.
I to je na české poměry nadprůměr. Ze zákona zaměstnance chrání při vyhazovu dva měsíční platy. "Obvyklé je, že firmy ještě přihazují jeden až tři navíc. Ty opravdu bohaté dávají tři až šest. Nad to se dostane málokdo," říká personalista Petr Žídek ze Synergy Recruitment.
České firmy jsou podle odborníků někdy i štědřejší než ty zahraniční. "Když však míří do firmy zahraniční vlastník a chystá velké propouštění, bývá hodně štědrý," říká Petr Kadlec z personální firmy Hay Group.
Rekord? Česká rafinérská
Jednou z nejvelkorysejších firem je v odchodném Česká rafinérská, dcera petrochemického holdingu Unipetrol. Většina jejích pracovníků má při propuštění z firmy dodnes nárok na čtrnáctinásobek měsíčního platu.
"Tyto podmínky se týkají asi dvou třetin zaměstnanců, kteří do firmy přešli z mateřských provozů Chemopetrolu a Kaučuku v lednu 1996. Ti, kdo přišli později, mají podmínky jen o málo horší. Jsme na to právem hrdí. Je však nutné říci, že v minulosti byla dobrá konstelace, firma dosahovala velkých zisků a dodnes jsme plně zdravá firma s nejmenšími dluhy ve skupině Unipetrol," podotýká šéf tamních odborů Jan Klimeš.
Připomíná, že je třeba vidět obě strany mince. Na jedné straně skvělé odstupné, na straně druhé stovky lidí, pro něž ve firmě nebylo místo. "Restrukturalizace u nás by se dala nazvat 'údolím smrti'. Z 880 dělníků zbylo jen asi 350 a z maximálního počtu 512 technických zaměstnanců jich je dnes necelých 400. Pamatuji, že na mém provozu bylo dřív 11 lidí, dnes na něj dohlíží jeden," dodává Klimeš.
Nejmenší regulace při propouštění zaměstnanců je na Novém Zélandu. Tam není zákonem stanovená odstupné vůbec žádné. Na druhou stranu v Portugalsku je podle údajů Světové banky běžná výpovědní lhůta 60 dní a odstupné pro zaměstnance, kteří už mají odpracováno, dosahuje až 20 měsíčních platů.
Regionálně platí, že vyhodit zaměstnance je nejlevnější, tedy platí se nejmenší odstupné v Asii, zatímco nejdražší je to v zemích Latinské Ameriky.
