Nejprve chtějí propočítat, o kolik se jim tímto krokem sníží příjmy. Cenu minutového volání na mobilní telefon už nedávno snížil Český Telecom: z 9,40 na 6,80 korun.
Lidé, kteří telefonují z jedné mobilní sítě do druhé (například z Paegasu na Eurotel, či z Oskara na Paegas), nyní obvykle platí za minutu hovoru od 4,80 do 6,60 koruny.
Hovory z mobilů zlevnit nemusí
Snížení ceny za propojení nejméně o dvě koruny, které chystá Český telekomunikační úřad na konec týdne, se RadioMobilu a Eurotelu nelíbí.
Podle nich to zlevnit volání nemusí. "Automatické snížení cen pro koncové zákazníky by to to rozhodně neznamenalo," říká mluvčí RadioMobilu Jiří Hájek.
"Dopředu počítat cenu bez znalosti všech vstupních cen nelze," dodává.
Podle zástupců mobilních společností může menší cena za propojení ovlivnit výši investic, omezit nabídky společností a komerčních nabídek, například dotování telefonů.
Podle toho, co chystá telekomunikační úřad, by měly ceny za propojení klesnout ze současných 6,50 koruny do rozmezí 3,40 až 4,30 koruny. Znamená to tedy snížení o více než dvě koruny. Při vyjednáváních o cenách za propojení jsou na jedné straně provozovatelé pevných sítí, kterým vyhovuje cena za propojení okolo tří korun, a na druhé Eurotel s RadioMobilem, které za rozumnou cenu považují šest korun.
Nejmladší mobilní Český Mobil do své sítě Oskar propojuje za tři koruny. Na tom se dohodl i s Českým Telecomem, který na základě dohody s ním snížil cenu za volání z pevné linky na mobilní telefon o téměř tři koruny.
Eurotel a RadioMobil se proti rozhodnutí úřadu mohou odvolat až k soudu, ale podle všeho začnou spíše pečlivě počítat. Rozhodnutím ČTÚ se jim totiž nejen sníží příjmy, ale i výdaje za placení ostatním operátorům. Budou proto muset přepracovat své obchodní plány a o snížení cen zákazníkům rozhodnou až na jejich základě, což nebude okamžitě.
Pokud by ovšem cenu nesnížily, mohl by se telekomunikační úřad pokusit firmám dokázat, že si nechávají nepřiměřený zisk. "Prokázání přiměřeného či nepřiměřeného zisku je jedním z nejsložitějších. Musí vycházet z podrobné analýzy," upozorňuje ředitel odboru cenové politiky ministerstva financí Pavel Maštálka.
Prokazování oprávněných nákladů společnostem je totiž jedno z nejsložitějších obecně. Například i v Německu jsou úřady úspěšné asi jen z pěti procent.
