Prezident Klaus označil zákon za omyl, vadilo mu směšování dvou principů - státního pojištění a soukromých peněz od firem.
Vládní návrh kritizovali už dříve především menší podnikatelé. Obávají se, že je vyplácení nemocenské může finančně zruinovat.
Ministr práce Zdeněk Škromach ale před hlasováním ve Sněmovně tvrdil, že smíšené systémy jsou v zahraničí běžné. „Je to standardní úprava, funguje ve většině zemí EU,“ řekl ministr.
Současný systém považuje ministerstvo práce za nevyhovující. „Příjmová solidarita je příliš vysoká a systém nemá dostatečné mechanismy, které by bránily jeho zneužívání. Přes neustále se zlepšující zdravotní stav obyvatel je pracovní neschopnost stále neodůvodněně vysoká,“ uvedla mluvčí resortu Kateřina Beránková.
Podle kritiků ale zákon nedává zaměstnavatelům šanci účinně kontrolovat své nemocné zaměstnance. Podle Klause tak hrozí, že si firmy budou vybírat lidi, u nichž hrozí „minimální nemocnost“. To může následně vést „k diskriminaci zejména starších a zdravotně handicapovaných zaměstnanců“. - více zde
HLAVNÍ ZMĚNY V NEMOCENSKÉ
Náhrada mzdy – namísto nemocenské bude během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel. První tři pracovní dny nemoci bude činit 30 % z denního průměrného výdělku (v současnosti je to 25 % za první tři kalendářní dny), od čtvrtého dne do konce druhého týdne pracovní neschopnosti pak 69 % za pracovní dny (stejně jako dnes).
Pojistné – část pojistného, kterou na nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, bude snížena ze současných 3,3 % na 1,4 %.
Nemocenská – bude náležet od 15. kalendářního dne nemoci, a to za kalendářní dny. Zůstane zachován systém redukčních pásem pro zápočet výdělku.
Léčebný režim – je přesněji definován a jsou zpřísněny sankce za jeho porušování práceneschopným. Za jeho závažné porušení může pacient dostat pokutu až do výše 20 000 Kč a zároveň mu může být nemocenská krácena nebo i odejmuta.
