Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát chce přísněji kontrolovat, na co lidé využívají stavební spoření

  4:11aktualizováno  15:13
Na podporu stavebního spoření utratí stát pět miliard ročně a chce si lépe ohlídat, za co lidé naspořené peníze utratí. Začne usilovat o to, aby produkt využívali pro svoji budoucnost, tedy na zajištění bydlení nebo na stáří. V plánu je také větší konkurence ve stavebním spoření i příprava na další snižování státní podpory.

Stát plánuje změny ve stavebním spoření. Chce větší konkurenci i kontrolu, na co lidé peníze skutečně používají. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Vláda plní svou vizi z programového prohlášení, novinky mají platit už od příštího roku. Návrh zákona projednali ve středu dopoledne ve druhém čtení poslanci, ale nepřijali ho. Věci veřejné i někteří poslanci ODS mají výhrady k tomu, že by se vztahoval i na již uzavřené smlouvy a obávají se o dostatečnou kontrolu nad bankami, které by spoření měly nabízet.

Poslanci se dohodli na prodloužení lhůty pro jednání o této změně zákona o dvacet dní, tedy na osmdesát. Předkladatel návrhu ministr financí Miroslav Kalousek je ochotný o změnách jednat.

Kvůli několika tisícikorunám státní podpory by už od příštího roku lidé měli shánět doklady a prokazovat se jimi ve stavební spořitelně. Prokazování, za co jsem utratil státní podporu (od roku 2011 pouze maximálně 2 000 korun ročně u starých i nových smluv), se bude podobat dnešnímu prokazování účelovosti úvěrů ze stavebního spoření.

"Dokládá se fakturou či účtenkami, u kterých stavební spořitelna ověřuje, zda má dodavatel oprávnění k dané činnosti," říká Kateřina Bílá z Wüstenrot stavební spořitelny. "Klient prokazuje pořízení nemovitosti kupní smlouvou, výstavbu smlouvou o dílo, dokládá případně také faktury za odvedenou práci a doklady za materiál," doplňuje Hana Vaněčková z Modré pyramidy. Na vyplacení podpory by tak měl stačit doklad o nákupu nových dlaždic, ale musí jít do klientovy koupelny.

Kontrolu klientských faktur si zajišťují spořitelny samy. "Pravost faktur prověřujeme vždy v případě pochybnosti a dále namátkově u dodavatelů uvedených na faktuře," vysvětluje Zdenka Blechová ze Stavební spořitelny České spořitelny. "Využíváme také institut kontrolní dohlídky, kde se na místě kontroluje například provedení rekonstrukčních prací a jejich rozsah," dodává.

Podporu státu půjde nadále použít například na splátku hypotéky. Podle náměstka ministra financí Radka Urbana se plánuje využití spoření se státní podporou výhledově také na úhradu školného, pokud bude zavedeno.

Státní podpora stavebního spoření se může snížit

Ministerstvo financí v důvodové zprávě k zákonu také naznačuje, že se státní podpora do budoucna může snížit. "Nelze v důsledku snížení zatížení státního rozpočtu počítat s neměnnou výší státní podpory," uvádí. Vládě se počínaje rokem 2011 podařilo zkrátit podporu u všech smluv maximálně na 2 000 korun ročně, a tím i celkově utratit na dotace o polovinu méně.

"Jakmile se atraktivita stavebního spoření oslabí, hrozí riziko relativně rychlého odlivu vkladů, což může způsobit problémy stavebních spořitelen s likviditou," uvedl mluvčí úřadu Ondřej Jakob.

Produkt stavební spoření proto budou smět nabízet i banky, které se s odlivem peněz dokážou lépe vyrovnat.

Ministerstvo chce spořitelnám na oplátku umožnit, aby se přeměnily na univerzální banku a měly tak s novou konkurencí stejné podmínky při investování vkladů. Dá jim rok náskok na vyřízení poměrně komplikovaného procesu získání licence. Teprve od roku 2015 dovolí stavební spoření nabízet i bankám.

Stavební spořitelny jsou přitom už dnes s výjimkou Wüstenrot součástí bankovních skupin. Naopak z větších bank, které stavební spořitelnu nemají, uvažuje o nabídce stavebního spoření zatím jen UniCredit Bank. "Pokud návrh projde dalším legislativním procesem, budeme se stavebnímu spoření aktivně věnovat. Návazným krokem bude podrobná analýza trhu se stavebním spořením," říká mluvčí Petr Plocek.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.