Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zmizelé fondy: Hledání ztraceného času

aktualizováno 
- Na dně šuplíku ležel starý výpis ze Střediska cenných papírů s deseti akciemi investičního fondu po tisícikoruně. "Báječné," zaradoval se nálezce, který ho tam v dobách kuponové privatizace odložil, "peníze se mi zrovna hodí na nové kolo." Radost však byla předčasná. Z tisíců na papíře se během času staly ve skutečnosti jen stokoruny. A mohl skončit ještě hůř.

 Z více než šesti set fondů z obou vln kuponové privatizace jich dnes existuje necelá třetina, a to je ještě řada z nich v likvidaci nebo pod nucenou správou. Hodnota cenných papírů mnoha fondů se tak rovná nule.

Jak má tedy postupovat ten, kdo chce svou kuponovou investici do fondů zpeněžit? Prvním zdrojem informací by měl být kursovní lístek burzy nebo RM-Systému, který například vychází denně v novinách.

Tam člověk zjistí, zda se s jeho fondem vůbec obchoduje a pokud ano, jakou mají akcie či podílové listy hodnotu. Když fond v seznamu najde, stačí zajít do některé z makléřských firem, které mají licenci, nebo osobně na RM-Systém a cenné papíry nabídnout prodeji.

Podomním obchodníkům, kteří házejí do schránek na první pohled lákavé nabídky, je lepší se vyhnout - zpravidla je jejich cena o mnoho nižší, než skutečná hodnota vykupovaných akcií. Jestliže ale kuponový investor v kursovním lístku svůj fond neobjeví, čeká ho mnohem složitější cesta.

Na jejím počátku by měl zjistit, co se s fondem stalo. Má totiž šanci, že ještě není vše ztraceno obchody mohou být méně časté nebo dočasně přerušeny. Fond také třeba jen změnil jméno.

Další varianty však moc povzbudivé nebývají. Mohl totiž už dávno zaniknout nebo po změně na normální společnost zrušit obchodovatelnost akcií. Základní informace by měl poskytnout fond či jeho nástupce. Ale kde ho najít, když o sobě nedal několik let vědět?

Aktuální adresu zjistí akcionář na výpise z obchodním rejstříku. A nejen ji - je tam například uvedeno i bydliště hlavních představitelů společnosti. Výpis každému za padesát korun zhotoví na obchodním soudě, kde je fond registrován.

Najít příslušný soud však může být problém - vedení fondu při svém "útěku" před akcionáři mohlo několikrát změnit jeho sídlo. Navíc tyto instituce sídlí jen v bývalých krajských městech. Snažší cesta je tedy přes internet.

Pokud k něm u někdo nemá přístup, stačí požádat známého, aby mu na adrese www.justice.cz ten jeho fond podle názvu nebo identifikačního čísla našel. Pokud akcionář fond tímto způsobem nevypátrá, nezbývá než zatelefonovat nebo napsat Komisi pro cenné papíry, která eviduje všechny existující i zaniklé fondy.

Zdrojem informací může být i obchodní věstník - noviny, ve kterých vycházejí mimo jiné oznámení o konání a rozhodnutí valných hromad, nucených správách, likvidaci, zrušení či obnovení veřejné obchodovatelnosti.

Pro běžného občana jsou však obtížně dostupné a značně nepřehledné. Výhodu mají opět uživatelé internetu. Věstník totiž existuje i v elektronické podobě na adresu www.ihned.cz a hledání na této síti je podobně jednoduché jako v případě internetového obchodního rejstříku.

Údaje o fondu se objeví po zadání názvu společnosti či identifikačního čísla. Poradit, jak postupovat při hledání zmizelých fondů, může rovněž Ochranné sdružení malých akcionářů - OSMA.

Podle jeho předsedy Karla Staňka je však s ubíhajícími roky stále složitější po osudech kuponových fondů pátrat. "Lidé dali fondům své peníze a tím pro ně celá věc skončila. Přestali se o jejich další osud zajímat. Což je špatně - jde přeci o jejich majetek," uvádí.

Podle něho by měli akcionáři pravidelně, třeba dopisem, požádat fond o zaslání závěrů z valné hromady, výroční zprávy i účetní závěrky. Pokud fond neodpoví, mohou se obrátit se stížností na Komisi pro cenné papíry.

"Alespoň jednou ročně se vyplatí vyzvednout výpis ze Střediska cenných papírů. Z něj lze například vyčíst, zda se s akciemi stále veřejně obchoduje - pokud začíná identifikační číslo takzvaný ISIN dvěma sedmičkami, znamená to, že už je na veřejném trhu prodat nelze," vysvětluje Karel Staněk.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonský bezdomovec v Tokiu. Ilustrační foto
Podíl zaměstnanců, kteří kvůli malé mzdě žijí v chudobě, vzrostl

V Česku v posledních letech přibývalo lidí, kteří si v práci za celý rok nevydělali dost a spadli pod hranici příjmové chudoby. V roce 2011 se to týkalo zhruba...  celý článek

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.