"Už před časem jsme zadali našemu daňovému oddělení, aby na toto téma vypracovalo analýzu. Určitě to začínáme řešit," potvrzuje jeden vysoce postavený manažer tuzemské finanční skupiny, který však na sebe nechce upoutávat pozornost finančního úřadu a raději chce zůstat v anonymitě. Od začátku roku totiž prý "hostili" osm kontrol finančního úřadu.
"Zatím nám vychází, že u zaměstnanců nad 300 tisíc měsíčně se vyplatí s tím něco udělat," dodává tento manažer.
jak na vyšší daněPřestěhovat se a tím i změnit daňové rezidentství, tedy místo, kde odvádím daně. Danit část příjmů v zahraničí, pokud se pracovně podílím i na provozu poboček firmy v jiných zemích. Pokud to náplň mé práce dovoluje, zaměstnat se nikoliv na běžný pracovní poměr, ale jako OSVČ. V tom případě za mě firma neodvádí pojištění. Nechám ze sebe udělat společníka a část svého příjmu budu pobírat ve formě dividendy, která nepodléhá odvodu pojistného. Řešením je také být jmenován členem statutárního orgánu a místo mzdy pobírat odměnu za výkon funkce. Nechám si přesunout část mzdy na dražší benefity – stravenky, vzdělávání, sport či připojištění. |
Strategii, jak po volbách na daních ušetřit, už vaří renomované auditorské a poradenské společnosti. Třeba Ernst & Young ukazuje firmám v připravené prezentaci, jak by na ně dopadl "nejčernější scénář" v případě vítězství levicových stran. Podle odborníků je možností, jak vládě s Paroubkem v čele legálně utéct z daňové lopaty, dost.
Jednou z nich je odchod do zahraničí. Kvůli vyšším daním totiž hrozí, že Česko přestane být zajímavou destinací pro zakládání regionálních "velitelství". Zahraničních šéfů, kteří odsud povedou středoevropská zastoupení svých firem, a budou tak odvádět daně v Česku, výrazně ubude.
"Z Prahy šéfovalo mnoho lidí celému regionu východní a střední Evropy, to se po volbách může výrazně změnit. Prahu třeba vystřídá Bratislava nebo Sofie," varuje lovec manažerů Jan Bubeník z Bubenik Partners.
U stávajících manažerů bude ale stěhování spíše extrémním řešením. "Není totiž nejlevnější. Abyste změnil daňové sídlo, tak se musíte opravdu přestěhovat, přehlásit děti do školy, musí vám tam chodit pošta," vysvětluje Radek Dyntar, partner Ernst & Young.
Mnohem schůdnější je podle daňových odborníků zdanit část příjmů v zahraničí. To se týká šéfů mezinárodních firem, kteří část práce odvádějí pro zahraniční pobočky svých firem. Mnoho zdejších šéfů totiž má v kompetenci například slovenský trh. Část práce odvedené na Slovensku by se pak zdanila tamní rovnou daní 19 procent.
Spolumajitel nebo člen dozorčí rady
I v případě zaměstnanců, u kterých není možnost "vyvézt" alespoň část daní za hranice, mají auditoři recept – změnit druh příjmů. Za určitých okolností totiž lze některé pozice najmout na externí poměr, tedy jako OSVČ. To je jedna z možností, kdy by daňový dopad měl být minimální.
Především pro firmu, která za takovou osobou nemusí odvádět pojištění.
Další možností, která se ovšem týká jen vysoce postavených šéfů, je udělat z nich společníky a na základě jejich podílu ve firmě jim vyplácet dividendu jako část platu. Z ní totiž ani firmy, ani držitel podílu neodvádějí pojištění.
Způsob, který v případě "černého" povolebního scénáře může firmě ušetřit peníze, je také jmenovat klíčové lidi členy statutárních orgánů a mzdu nebo její část přetavit do odměny za výkon funkce. Z té se totiž neodvádí sociální pojištění. Přesto to nyní není pro firmy úplně výhodné, protože taková odměna není pro firmu daňově uznatelným nákladem.
"Pokud ale budou zrušeny stropy na pojistném, bude takový způsob odměny pro firmu výhodnější," tvrdí Dyntar. Vyplatí se to podle něj v případě manažera s příjmem přes tři miliony ročně.
V případě zaměstnanců na nižších pozicích přichází v úvahu přesunout část mzdy na různé benefity, jako je placené školení, sportovní vyžití, dražší stravenky či penzijní pojištění.
