Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpoplatnění silnic v Německu zřejmě nebude tak drastické

  15:46aktualizováno  15:46
V Německu by se mělo platit jen za dálnice a silnice první třídy. Tak vypadá pravděpodobná varianta obávaného zpoplatnění komunikací v sousední zemi. Křesťanskosociální unie (CSU) totiž ve vládní koalici přestala tlačit na zpoplatnění všech silnic a dálnic.
Německá dálnice A9 na severu Mnichova. (ilustrační foto)

Německá dálnice A9 na severu Mnichova. (ilustrační foto) | foto: Reuters

Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která prosazovala platby za všechny německé silnice, tak částečně ustoupila tlaku partnerů v koaliční vládě, uvedl server deníku Süddeutsche Zeitung s odvoláním na zdroje z CSU.

Zejména zástupci Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové vyjadřovali obavy, že by původní plán na zpoplatnění všech silnic ohrozil rozvoj pohraničních oblastí. Ministerstvo dopravy zatím žádnou úpravu původního návrhu nepotvrdilo.

Německé silnice první třídy (Bundesstrasse) slouží jako doplněk dálniční sítě a zajišťují propojení mezi jednotlivými regiony země. Jsou značeny žlutými cedulemi a mohou mít v obou směrech dohromady dva, čtyři nebo i šest jízdních pruhů. V některých případech jsou jízdní směry odděleny středovým pásem.

Pro české řidiče představují německé silnice první třídy vedle českých dálnic D5 a D8 hlavní spojení s Německem. Patří mezi ně například úsek mezi Hrádkem nad Nisou a Drážďany, silnice vedená údolím Labe z Hřenska do Drážďan, nebo silnice z Cínovce do Drážďan. V Bavorsku silnice první třídy vedou například z hraničního přechodu Folmava do Řezna nebo z hraničního přechodu Strážný do Pasova.

Obchody v příhraničí se bouřily

Návrh na zpoplatnění všech německých silnic představil počátkem července ministr dopravy Alexander Dobrindt z CSU. Proti jeho plánu se ale zvedl odpor. Starostové obcí v pohraničí se obávali, že by mýtné v takové podobě odradilo cizince od návštěv Německa a že by se zpřetrhaly přeshraniční obchodní i mezilidské vztahy (čtěte: Přijdeme o 1,5 miliardy, bojí se Bavoři).

Zemské organizace CDU v Bádensku-Württembersku, v Porýní-Falci a v Severním Porýní-Vestfálsku se obávaly, že po zavedení mýta poklesne zájem Francouzů, Belgičanů a Nizozemců o nákupy v Německu. Premiér Saska Stanislaw Tillich dokonce uvedl, že pokud by bylo mýtné v takové podobě zavedeno, policie by vůbec neměla kontrolovat cizince cestující do 30 kilometrů od hranice, zda silniční známku mají.

Konec divadla

CSU nyní koaličním partnerům ustoupila a podle dohody mezi stranami by se mýtné nemělo vztahovat na silnice nižších tříd. "Je třeba ukončit toto letní divadlo i naše rozpory a soustředit se na tvrdou parlamentní práci," řekl Süddeutsche Zeitung k dohodě generální tajemník CSU Andreas Scheuer.

Německé ministerstvo dopravy zatím změnu původního návrhu nepotvrdilo. Podle německých komentátorů ale zřejmě bude muset přistoupit na plán, o němž Süddeutsche Zeitung informoval. V opačném případě by patrně ministr Dobrindt nezískal dostatečnou podporu poslanců pro schválení vlastního návrhu v parlamentu.

Zatím není jasné, jaký dopad bude mít současná dohoda na navrhovanou cenu dálniční známky. Dobrindt v původním návrhu předpokládal, že by se cena dálničních známek lišila podle stáří vozidla a podle objemu motoru. Průměrná cena známky měla být 90 eur ročně (zhruba 2500 korun), v prodeji měly být i třítýdenní známky v hodnotě 10 eur (275 korun). Ministr počítal s tím, že se mýtné bude platit od roku 2016.

Podle Dobrindta také mělo německým řidičům cenu známky kompenzovat snížení daně z vlastnictví motorového vozidla. V praxi by se tak zpoplatnění německých silnic dotklo pouze zahraničních řidičů. Někteří právní odborníci se ale domnívají, že takový postup je v rozporu s právem Evropské unie, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.