Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zrušte odbory a máte odměnu

  23:39aktualizováno  23:39
Osmnáct tisíc korun jako mimořádnou prémii za zrušení odborové organizace. Takovou nabídku dostal písemně bývalý zaměstnanec ostravské prodejny elektroniky německé firmy K+B Dušan Stříbrný poté, co spolu s dalšími jedenácti zaměstnanci odbory založil. Představitelé odborové centrály tvrdí, že podobných případů nátlaku na zaměstnance přibývá. Množí se případy zastrašování, kdy nejde jen o hranici slušného chování, ale i o střet se zákonem.

"V posledních měsících se zahraniční firmy chovají čím dál hůř. Investoři, kteří přišli na začátku devadesátých let a vstupovali do velkých podniků, odbory vzali jako partnera. Ti nově příchozí, kteří stavějí v zemi továrny na zelené louce, volí úplně jiný postup. Psychologickým nátlakem na zaměstnance brání vzniku fungujících odborů. Bohužel lidé mají většinou takový strach o práci, že se veřejně bojí vystoupit," říká odborový předák Richard Falbr.

Čeští zaměstnavatelé podobné postupy podle odborářů zkoušejí také, ale jen v menších firmách. Zahraniční zaměstnavatelé se brání tvrzením, že odbory často na poslední chvíli zakládají nejméně schopní zaměstnanci, kterým hrozí výpověď.
To připouští i odboroví předáci.

Příkladem je snaha bývalého skladníka kladenského supermarketu Kaufland, který založil odbory účelově v den, kdy dostal výpověď. "I takové případy se dějí, mnohem častější je ale šikana zaměstnavatelů vůči pracovníkům," tvrdí šéf odborového svazu obchodu Alexandr Lajner.

Proč vlastně volí zahraniční zaměstnavatelé v zemi tak tvrdé metody, které by si v domovských zemích se silnými odborovými svazy nemohli dovolit? Předáci a experti na pracovní právo se shodují: Když se jim podaří nátlakem na zaměstnance zamezit vzniku odborové organizace, pak nemusí vést kolektivní vyjednávání a pomalým růstem platů drží své náklady na nejnižší možné úrovni. A v době, kdy je nouze o práci, se lidé bojí nahlas vystoupit.

V tuzemsku navíc nemusí firmy vstupovat do zaměstnaneckých svazů, a v takovém případě se na ně nevztahuje kolektivní smlouva vyjednaná na úrovni jednotlivých oborových svazů. "U nás tento problém není, například na novou strojírnu se vztahuje smlouva vyjednaná odborovým svazem IG Metal," říká Karl Feldengut z ústředí německých odborů.

Jak může ztroskotat snaha o dialog s vedením? Třeba tak, že nově založenou organizaci opustí ze strachu před výpovědí její členové. "Nakonec jsme zbyli dva a pro nedostatek členů byla organizace zrušena.

Mám přitom na videu natočeno, jak jeden ze zástupců firmy vyzýval lidi, aby z odborů vystoupili," uvádí bývalý zaměstnanec ostravské prodejny K+B Dušan Stříbrný. Ve firmě již nepracuje, jeho prodejna byla totiž zrušena a on se se svým bývalým zaměstnavatelem soudí o nevyplacené odstupné.

Sama firma přitom nepopírá, že nabídku prémií za zrušení odborů Stříbrný dostal. Vinu však dává pouze jednomu z členů středního managementu, který údajně dopis bez konzultací s vedením panu Stříbrnému napsal a předal. "Ten člověk již ve firmě nepracuje," sdělil ředitel společnosti K+B Pavel Videnka. Přiznává však, že nikoli kvůli kontroverzní snaze zrušit odbory.

Advokát specializující se na pracovní právo Miroslav Jansta upozorňuje, že podobné praktiky jsou v rozporu s ústavním nárokem na svobodné shromažďování. "Jenže lidé se bojí jít do sporů a vědí, že soudy pracují dlouho. Když se mezitím zaměstnavateli podaří odborovou organizaci rozložit, je pak už jednoduché dát jejím bývalým šéfům výpověď z organizačních důvodů," tvrdí Jansta. Šéf odborové centrály Richard Falbr jeho slova potvrzuje. "Dosud žádný spor kvůli nátlaku na rušení odborů není veden, evidujeme pouze žaloby na neplatnost výpovědí konkrétním odborářům," sdělil Falbr.

Podobný případ se stal například na přelomu let 1998 a 1999 ve společnosti Kabelové a elektrické systémy ve Vratimově na Ostravsku, vlastněné rakouským kapitálem. Zaměstnanci si založili odborovou organizaci a firma zanedlouho její předsedkyni a místopředsedkyni dala výpověď.

"Bylo to s odůvodněním, že jejich místa se ruší. Přitom odborové předáky chrání zákon před výpovědí, a navíc zanedlouho dávala firma do novin inzeráty, že na stejné pracovní posty přijme nové lidi. Podali jsme proto žalobu a soud v první instanci rozhodl, že obě pracovnice jako členky odborového vedení byly pod právní ochranou a neměly být propuštěny. Firma však podala odvolání," uvedla advokátka Dagmar Klimecká. Zástupci firmy přitom tvrdí, že jejich postup byl legální. "V době, kdy pracovnice dostaly výpověď, již odbory neexistovaly," uvedl bez bližších podrobností prokurista společnosti Bohumil Jahn.

Strach ze zahraničních majitelů mají také lidé v odvětvích energetiky, kde byly dosud prodány jen menší firmy a kde se nyní očekává vstup zahraničních vlastníků do největších společností. Obávají se vývoje podobného tomu v Moravskoslezských teplárnách v Ostravě, které propustily po příchodu francouzského majitele Vivendi více než 30 procent lidí.

"Odbory tady máme, ale hodně lidí z nich odešlo. Lidem totiž bylo naznačováno, že není dobré, aby byli v odborech, a že pro ně bude lepší z nich odejít. Vždycky to však dělali Češi, nikoliv zahraniční majitel," uvedl šéf odborů tepláren Bedřich Křístek.

V nově postavených továrnách zahraničních investorů zatím vzniklo jen minimum odborových organizací. Výjimkou je plzeňský Panasonic. "U nás problémy se zaměstnavatelem nebyly.

Do budoucna ale chceme vést kolektivní vyjednávání, vědět, jak si firma vede, a nárokovat podle toho růst mezd," uvádí odborový předák firmy Jan Dvořák.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

ilustrační snímek
České děti neumějí hospodařit s kapesným, čtvrtina si peníze půjčuje

České děti neumějí příliš hospodařit s penězi. Většina rodičů se jim sice snaží vštípit základy finanční gramotnosti prostřednictvím kapesného, podle...  celý článek

Výroba nové Škody Yeti v Kvasinách
KOMENTÁŘ: Ekonomika je jako strom, do nebe však neroste

Vzestup české ekonomiky je nečekaně vysoký, ale je v tom růstu dost skromnosti, vytrvalosti a poctivosti? Není to jen vzplanutí nad tím, jak stát rozdává...  celý článek

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.