Ztráty firem jsou obrovské

Od teroristických útoků na USA uplynul přesně rok. Upřesňují se odhady materiálních škod a ekonomové již mají jasno v tom, jaká hospodářská odvětví utrpěla největší ztráty a která naopak na atentátech vydělala. K těm, kdo nejvíce utrpěl, se podle očekávání řadí americké aerolinky, a to přesto, že od vlády dostaly štědré dotace. Strach lidí z létání je stále ještě velký.

Podobnou ránu dostaly i americké pojišťovny - škody, které budou muset zaplatit, překračují 40 miliard dolarů. A to je téměř třikrát více, než musely uhradit v roce 1992, kdy část Spojených států zpustošil hurikán Andrew.

Dalším postiženým oborem je turistický ruch, doplácející na pokles mezinárodní přepravy. Jedním z mála oborů, jež z 11. září něco vytěžily, je naopak zbrojní průmysl.

Americká vláda po atentátech zvýšila výdaje na zbrojení, spousta prostých Američanů se navíc rozhodla pořídit si zbraň na svou sebeobranu. Výrobci v tomto oboru, lukrativním v těžkých časech, proto nyní zažívají zlaté časy.

• LETECKÁ DOPRAVA:  Nejhorší rok v historii
Žádný jiný sektor nebyl zřejmě atentáty postižen více než letecká přeprava. Letecké společnosti zaznamenávaly a stále ještě zaznamenávají obrovské finanční ztráty, hovoří se dokonce o sto milionech dolarů denně. O práci přišlo celkově asi 400 tisíc lidí.

Původně byly celkové prognózy škod leteckých přepravců odhadovány na 20 miliard. Nyní odhad klesl, a to zejména díky tomu, že po atentátech nevzrostly ceny ropy. Svou pozitivní roli sehrála zejména v USA i vydatná státní pomoc ve výši zhruba 5 miliard dolarů.

Strach lidí z létání však vedl v USA k tomu, že se menší aerolinky Midway Airlines a Vanguard Airlines dostaly do finančních problémů a musely skončit. Mnohem větší ranou bylo vyhlášení bankrotu firmy US Airways, což je šestý největší americký přepravce. United Airlines (americká dvojka) již také varovala, že možná bude muset "nouzově přistát".

Podobné problémy mají i aerolinky ve zbytku světa, zejména v Evropě. Předchozí problémy některých z nich se po atentátech natolik vyostřily, že například belgická Sabena nebo švýcarský Swissair musely vyhlásit bankrot.

Změněná situace v letecké dopravě se dotkla i výrobců. Rušením zakázek utrpěly velké ztráty jak Boeing, tak Airbus. Jediní, kdo se drží trochu nad vodou a zaznamenávají zisky, jsou vzhledem k nízkým provozním nákladům levní dopravci.

• POJIŠŤOVNY: Útok přežily, ale lepí se na ně smůla
Velké světové pojišťovny loňský teroristický útok přežily. Zatím. Jak potvrzuje právě probíhající roční kongres největších zajišťoven (které pojišťují pojišťovny) v Monte Carlu, během posledních 12 měsíců se na tento obor lepila smůla ze všech stran.

Stejně jako pro leteckou přepravu byl i pro pojišťovny rok 2001 tím nejhorším v historii. Podle ekonoma největší zajišťovny Swiss Re Thomase Hesse se jmění celého odvětví smrsklo o skoro 100 miliard dolarů. Nejv v za to mohlo zničení Světového obchodního centra v New Yorku, které bylo největší pojistnou událostí vůbec a přijde asi na 40 miliard dolarů.

Kromě teroristických útoků na pojišťovny tvrdě dopadly také důsledky přírodních katastrof. A aby toho nebylo dost, přicházely o miliardy dolarů - ruku v ruce s tím, jak se propadaly světové trhy. Ztráty pojišťoven se pak přenášejí dál na zajišťovny, které sídlí převážně v Evropě. Následky hlubokých ran pojišťovacího průmyslu už začínají být znát. Zajišťovny zvyšují ceny služeb, což se zpětně promítá do cen pojistného.

A i když se zdá, že letošní rok je spíš klidnější, protože povodně ve střední Evropě a Německu se na rozdíl od 11. září považují za události střední důležitosti, na obzoru už se stahují nová mračna. Mohou za to tzv. azbestové žaloby. Podle odhadů mohou dopadnout na 85 procent americké ekonomiky a přesunují se i do Evropy. Celkové škody pro podniky a pojišťovny, které z nich plynou, se odhadují na 200 až 275 miliard dolarů.

• TURISTICKÝ RUCH: Nikdo necestuje, nikdo neutrácí
Nechuť lidí cestovat letadly se dotkla hlavně mezinárodního turistického ruchu, který z hlediska výdajů za cestování poklesl v loňském roce o více než sedm procent.

O práci přišly celosvětově více než tři miliony lidí. Tento sektor přitom pro mnoho zemí světa znamená klíčový zdroj deviz. Nejvíce byl postižen cestovní ruch v USA. Zejména krátce po atentátech, kdy se všichni obávali, že by se podobná tragédie mohla opakovat. Cestování omezili i sami Američané. Jejich cest do zahraničí podle některých průzkumů ubylo až o 60 procent.

Největší ztráty utrpěl těsně po útocích New York. Ten se však překvapivě rychle vzmáhá. Město se totiž pro mnohé stalo symbolem. Američané demonstrují své vlastenectví tím, že do něj přijedou. Do New Yorku bylo navíc v průběhu roku přesunuto několik významných konferencí nebo sympozií, jejichž organizátoři tak chtěli projevit tomuto "raněnému" městu podporu.

Právě proto tam bylo v únoru přesunuto ze švýcarského Davosu zasedání Světového ekonomického fóra nebo zasedání Amerického sdružení cestovních agentů, které se mělo původně konat ve španělské Seville. Jejich zasedání nebylo důležité proto, že v New Yorku utratilo své peníze par stovek agentů, ale spíše kvůli tomu, že tam přilákají desetitisíce turistů.

• ZBROJNÍ PRŮMYSL: Strach lidí přinesl dobrý byznys
Zbrojařské firmy jsou zřejmě jedním z mála odvětví, které z tragédie mají zisky. Americká vláda v souvislosti s bojem proti teroristům a intervencí v Afghánistánu zvýšila svůj vojenský rozpočet o padesát miliard dolarů, možná to bude i více. Jde o nejvýraznější posílení výdajů na zbrojení od dob prezidenta Ronalda Reagana.

Pomohou si hlavně výrobci vojenských letadel jako Lockheed Martin nebo Northrop Grumann. Podobně využívají příznivých okolností i evropské zbrojařské koncerny, i když mají situaci těžší v tom, že jejich vlády vojenské výdaje zatím příliš nezvyšují.

Hlad po zbraních však není jen na straně vlád, respektive jim podléhajících generálů. Po atentátech se v USA prudce zvýšil i prodej menších zbraní - mnoho Američanů začíná čím dál více myslet na sebeobranu.

Mnoho výrobců využívá této vlny i vzedmutého vlastenectví. Zbrojařská firma Ithaca například nabízí brokovnice, jež jsou "stoprocentně vyrobeny z americké oceli a žádná jejich součástka nepochází z ciziny". "Slouží k ochraně našich domovů a naší země v těchto těžkých dobách," zní reklamní slogan Ithaky.

Italská Beretta zase prodává pistoli ráže 9 milimetrů s názvem "Všichni za jednoho". Italové navíc věnovali 50 tisíc dolarů z prodeje této zbraně nadaci podporující rodiny obětí 11. srpna.