Vládní většinu ve Sněmovně čeká zkouška soudržnosti při hlasování, v němž bude chtít prosadit dohodu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, podle níž se desetiprocentní snížená sazba DPH od ledna 2012 zvýší na 14 procent a základní sazba zůstane jeden rok 20 procent. O rok později se obě sjednotí na jedinou sazbu ve výši 17,5 procenta.
Zvyšování DPH spojuje Nečasova vláda s důchodovou reformou. Vyšší příjmy pro stát z vyšší daně z přidané hodnoty mají podle vlády pomoci nahradit nižší odvody na sociální pojištění. Lidé totiž dostanou možnost odvádět státu méně a místo toho si na část budoucí penze spořit v soukromých penzijních fondech.
Opozice s plány vlády zásadně nesouhlasí a tvrdí, že pokud uspěje v příštích volbách, rozbourá princip spoření na část penze ve fondech a pokusí se vrátit také přinejmenším léky a potraviny do snížené sazby DPH.
Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 i premiér Nečas se opakovaně marně pokoušeli přesvědčit Věci veřejné, aby se DPH sjednotila na 19 procentech, přičemž by v desetiprocentní sazbě zůstaly léky, knihy a tisk. "Nepřipustíme další zvýšení DPH nad úroveň 14 a 20 procent," prohlásil ale kategoricky šéf poslanců VV Vít Bárta. A koaliční partneři to akceptovali.
Součástí novely zákona o dani z přidané hodnoty je i zvýšení slevy na dani na vyživované dítě o 150 korun měsíčně, tedy o 1 800 korun ročně. Tím chce Nečasova vláda kompenzovat zvýšení DPH rodinám s dětmi.
Státní příspěvek se sníží na maximálně 2 tisíce
Finální hlasování čeká poslance také o snížení státní podpory stavebního spoření a sociálních škrtů. Příspěvek státu ke stavebnímu spoření se sníží z 15 na 10 procent naspořené částky za rok - maximálně na 2 tisíce korun ročně, pokud klient stavební spořitelny za rok vloží 20 tisíc korun. Zdaněny budou jak úroky z klientových vkladů, tak ze státní podpory.
Vláda návrh už jednou v parlamentu prosadila, ale musí to udělat podruhé. Její snahu totiž zastavil Ústavní soud. Vadilo mu, že vláda chtěla zpětně snížit státní podporu za rok 2010 na polovinu, i to, že osekání státní podpory stavebního spoření prosadila ve zrychleném režimu legislativní nouze.
Stejný případ jsou sociální škrty, o nichž se už jednou v parlamentu hlasovalo, ale také je zastavil Ústavní soud. Vadil mu jak zrychlený způsob schvalování škrtů, tak to, že o navržených změnách vládní koalice neumožnila opozici diskutovat v obecné rozpravě.
A co přesně sociální škrty znamenají? Například to, že stát vyplácí nemocenskou až od 22. dne pracovní neschopnosti nebo že porodné bude jen za první dítě a pouze pro rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima.
