Spotřeba elektrické energie v Česku kvůli úspornějším technologiím klesá. Pro dodavatele proudu je tak stále méně výhodné, pokud se konečné vyúčtování odvíjíí jen od samotné spotřeby. Stále větší roli v koncových cenách tak hraje stálá platba, které je stejně jako silová elektřina součástí neregulované složky a její výše závisí na zvoleném dodavateli.
Je to jeden ze závěrů, který vyplývá ze studie o vlivech na růst cen elektřiny, jejíž vypracování si zadalo Hnutí Duha. „Platby se zvyšují. Klesá cena silové elektřiny, na té tedy dodavatelé nevydělají. Je to nenápadné, ale děje se to,“ popisuje autor studie Bronislav Bechník.
Platba může být nulová nebo 199 korun
Z velkých dodavatelů naposledy v srpnu zvýšil v základních cenících platbu z 48 na 58 korun E.ON. To pro spotřebitele znamená měsíční zdražení o deset korun. „Společnost E.ON neměnila výši stálých platů v dodávce elektřiny již několik let, konkrétně od roku 2009. V období, kdy jsme stálé platy udržovali nezměněné, došlo k růstu některých fixních nákladů, které nedokážeme ze své pozice ovlivnit,“ zdůvodňuje zdražení mluvčí společnosti Vladimír Vácha. Paušální poplatky u E.ON však i přes srpnové zdražení patří mezi levnější.
Bechník upozorňuje, že mezi společnostmi prodávajícími elektřinu jsou ve stálých platbách velké rozdíly. Někteří alternativní dodavatelé si je neúčtují vůbec, u jiných podle studie dosahují až 199 korun. Obecně platí, že vysoké měsíční platby jsou nevýhodné především pro spotřebitele s nízkou spotřebou nebo takové, kteří se snaží šetřit. Poplatek totiž musí zaplatit bez ohledu na spotřebu. U domácností s vysokým odběrem naopak hraje v koncovém účtu menší roli.
„Z praktického hlediska bude mít změna ceny malý vliv na roční útratu u zákazníků, kteří elektřinu využívají k vytápění, případně žijí v domech či jiných větších objektech. O něco více se pak projeví u odběratelů s malým odběrem, především u majitelů garáží,“ dodává Vácha.
Nenápadné zdražování zmírní propad cen na burzách
Analytik portálu CenyEnergie.cz Petr Woff upozorňuje, že se dodavatelé skrze nenápadné změny v tarifech, jako jsou právě úpravy stálých plateb, snaží zmírnit dopady propadu cen silové elektřiny na burzách.
„Elektřina teoreticky může v příštím roce zlevnit, protože na pražské velkoobchodní burze nyní stojí asi o 9 procent méně než vloni. Obchodníci však koncovým odběratelům takový cenový pokles nedopřejí, jak lze usuzovat z několika nedávných změn,“ míní Woff. Vedle kroku E.ON jmenuje nedávné úpravy tarifů pro nové zákazníky u Pražská energetika nebo RWE Energie.
Za předpokladu, že Energetický regulační úřad letos příliš nepohne regulovanou složkou ceny, jak už jeho zástupci naznačovali, sníží se podle odhadů CenyEnergie.cz náklady pro domácnost, která elektřinou pouze svítí, o 1,2 procenta, tedy zhruba 120 korun. Domácnost s akumulačními kamny zaplatí o 1,7 procent méně, tedy o 290 korun a zákazníci s přímotopem ušetří zhruba tisíc korun, tedy 2,5 procenta.
Konečné ceny pro příští rok budou sice známy až na konci listopadu, letošní zlevnění na burzách se však do nich v plné míře zřejmě neodrazí. Důvodem jsou právě nenápadné úpravy tarifů. „Lehoučké a rádoby nenápadné zdražování zřejmě vyplývá ze skutečnosti, že velké energetické společnosti snížily svoje marže kvůli náporu menších konkurentů, a dále svoje výdělky snižovat nechtějí,“ říká Woff.
Elektřina zdražila za 20 let osmkrát
Podle studie Hnutí Duha zdražovala elektřina v uplynulých třiadvaceti letech nejvíce následkem deregulace v devadesátých letech. Mezi léty 1991 až 2001 zdražila o 271 procent. V té době však zdražení vyrovnal také růst mezd. Druhá vlna zdražení elektřiny nastala mezi roky 2006 až 2009 v souvislosti s růstem cen silové elektřiny na burzách.
Od roku 2010 naopak silová elektřina zlevňuje, koncovou cenu však začaly ovlivňovat příspěvky na obnovitelné zdroje. Ty elektřinu zdražily o 8 až 13 procent. Pokud by se započítal i příspěvek, kterým zelenou energii dotuje stát, bylo by to zhruba o pět procent více. Podle Bechníka je však propad cen na burzách způsoben právě rozvojem obnovitelných zdrojů.
„Když to porovnáme s růstem mezd, tak elektřina je vedle vody a tepla jediná komodita, která je dražší než dříve. Ostatní zboží zdražilo od roku 1991 zhruba na čtyřnásobek, elektřina na osminásobek,“ dodává Bechník.
