Zkuste pani novinari zjistit, jake jsou naklady na postaveni bytu, ktery se pak proda za 5 milionu. Pokud vyrazne mensi, tak proc se nestavi vic? No protoze neni diky zakonum prakticky kde stavet a kdyz uz se parcela najde, tak trva pres rok urednicke kolecko (a to v lepsim pripade). Samozrejme, ze za techhle podminek jdou ceny porad nahoru.

Panelák dávno po životnosti a s technologiemi 50 až 70 let starými má ve skutečnosti jen velmi malou cenu (možná i nominálně nižší než když byly nové ). Bohužel se dnes staví málo a proto mohla jejich cena vyletět (částečně také spekulacemi).

Měli bychom jako stát nějakým způsobem podporovat výstavbu levných a moderních (moderními technologiemi vybavených) domů a bytů.

Pamatuji si, že v 80. letech byla výstavba podporována tak, že pár, který dostavěl do 2 let a splňoval další podmínky dostal až 300 000 Kč nenávratné dotace (za to šlo dům tehdy docela dobře postavit i vybavit).

Dnes by to měla být podpora soukromé výstavby třeba zainvestovanými pozemky a co nejvyšším tlaku na co nejlepší kvalitu za rozumnou cenu+ státní výstavba malometrážních levných bytů v oblastech, kde je o byty nouze (pro lidi s nízkými příjmy), protože i v Praze by měli žít důchodci,a lidé pracující za minimální mzdu.

děkujeme, že nám realitky řekly, že máme prodávat

Nemají co prodávat, no, tak se snaží. Když jsme před rokem hledali byt ke koupi, počet nabídek bytů k prodeji i pronájmu na sreality i reality.idnes byl v naší lokalitě možná trojnásobný proti dnešku.

neustále se zmiňuje jen praha, ale dnes už i krajská a větší okresní města nabízejí slušné podmínky pro život/ pracovní příležitosti, volnočasové vyžití, infrastrukturu, apod., proto i tam dost rostou ceny bydlení a vznikají kolem nich satelity nebo se suburbanizují okolní vesničky.

- dobrá ekonomická situace, prodlužování splatností hypoték, snižování počtu členů rodin, rozvodovost, a proti tomu zaplňující se prostor k výstavbě bytů ve městech a ne nekonečná plocha/počet stavebních pozemků mimo města..........

osobně bych to na snižování cen neviděl ani při recesi

jednoznačně, praha už je džungle

2KK za 3.5mega... ty kraso a to se vyplati!

Kdyby jen 3.5

Furt nechápu jednu věc - platy v Praze neodpovídají cenám bydlení

Odpovídají poptávce.

Ceny bytů jsou naprosto mimo realitu,kdo z mladých může dát v Praze za 2KK 5 mega? A pak chytráci budou psát mamahotel, ale co mají dělat? Jít do pronájmu za 15tisíc. plus energie?

Odstěhovat se z Prahy......třeba. Někam kde nedáte za nájem 15K.......

Podobné zprávy jsou spíš vlhké sny lidí, kteří si pořídili druhý byt tzv. na investici a jedou teď na krev. Je třeba si uvědomit, že každý trh se pohybuje v cyklech a ta bublina praskne, to je ekonomická zákonitost. Pak bude pěkný fičák a lidi se toho budou zbavovat. Pak nakoupím já :-) Pokud nepotřebujete akutně byt, je teď ta nejhorší doba k nákupu, tím víc na investici.

Jenom aby v době, kdy ta bublina praskne a začnete ty byty kupovat vy, neměli ostatní ty svoje už dávno splacené

Je mi 46 let a když v práci hovořím s mladými kolegy, tak jim ten start do dospělého života, které začíná osamostatněním, fakt NEzávidím. Už na startovní čáře se dostávají do dluhu na desítky let, protože jako mladí a bez praxe nejsou ještě ani moc dobře placeni.

Vyrůstal jsem s rodiči v bytě 4+1 v okresním městě, na který v rámci bytového družstva museli odpracovat stovky/tisíce hodin. "Paneláček" o třech patrech, ke každému bytu garáž, sklep, před domem bazén pro děti, u našich v bytě dokonce fungující krb. V roce 1986 si tam bratrt po známé kupoval byt (dekret na možnost byt obývat) 1+1 za 10.000,-Kč, což bylo tátových 5 platů.

V roce 1993 jsem v menším městě o 14tisích obyvatel kupoval v cihlové bytovce práva na byt 2+1 (60m2) za 145.000,-Kč. V roce 1997 jsme je prodali za 300.000,-Kč, přihodili dalších (půjčených) 300 a za 600.000,-Kč koupil malý domeček 3+1 se zahrádkou a dvorkem, protože jsme čekali dítě a chtěli jsme, aby si mohlo hrát venku. Na domečku jsme se dost namakali a zvelebili jej, abychom ho o 15 let později prodali za 2.300.000,-Kč, neboť jsme opravovali s rodiči zděděnou dvougenerační rodinnou vilu s 21 místnostmi. Dali jsme dohromady jejich celoživotní úspory + peníze za prodej domku + 4x stavební spoření + já si vzal ke stavebku úvěr, který dnes splácím necelými 3 tisícovkami, což mě nijak nezatěžuje. Měli jsme velké štěstí na DOBU s nákupy a prodeji bydlení, s možností si bezúročně půjčovat v rámci rodiny, takže jsme prakticky bez dluhů a peníze může člověk dávat do aktivit a především do vzdělávání svého i dítěte.

Dnešním cenám nerozumím, ale jsou PASTÍ, které se však většina lidí "nemůže" vyhnout. Lidé se "musí" zadlužit, životní úroveň a spokojenost klesá, což končí často krizí rodiny, ale také negativním vztahem ke státu a inklinací k jedoduchým řešením, respektive k radikálním postojům, sociálním střetům. I na toto by měl stát do určité míry brát zřetel v politice bydlení. Ale třeba se pletu a je tato cesta přirozená.

Měl jste dobré startovací podmínky. V 21 letech mít k dispozici takovou částku, která by v porovnání platů tehdy a dnes byla šestinásobná, se nepodaří každému. Ale takhle to chodilo, začít s málem a postupným stěhováním se dostat k většímu, jsem na tom podobně.

Žádná cenová bublina nemovitostí není. Ceny nemovitostí jsou v poměru se zvyšující se průměrnou mzdou pořád stejné. Teď se ještě díky zvyšující se průměrné mzdě zvýší inflace a ceny nemovitostí dál porostou.

Ceny bytů v průměru porostly o 40% za 3 roky. Průměrná mzda pak o 14%, medián mzda pak o 10%. Matematika bude u Vás asi na úrovni základní školy, co?