Skutečnost, že veřejné práce za daných podmínek mohou podněcovat zaměstnanost a zvyšovat domácí produkt, není nic převratného.

To se jim to stavelo, kdyz meli staticice otroku....

"Centrální zdanění přispívalo ke zvýšení pracovních sil a produkce. Tím vzniklo bohatství..."

???

To je asi z nějaké učebnice marxismu.

Nikoli pane Ulrichu, to je jen další z důkazů, že centrální ekonomika za jistých velmi specifických okolností prostě funguje. Konkrétně zde to šlo cca 2000 let.

No naši předci také dokázali postavit 500 km železnice mezi Prahou a Vídní za pouhých 5 let mezi lety 1866 - 71- a to bez jakékoliv mechanizace - neměli ani ,,kolečka" -materiál se přesouval v ,,neckách". Dnes se nám to může při tempu různých rekonstrukcí a páteřních dopravních staveb zdá takřka nemožné.

V tom museli být nějací mimozemšťané, či magické síly!

článek jemně naznačuje, že díky pyramidám bylo bohatí

To je pitomost, byli to stejné stavby jako socha Stalina nebo paláce krajského výboru KSČ - zabité peníze

spíš myslím že jde o to - že to vůbec ,,dokázali" postavit při tehdejších námi podceňovaných schopnostech.

Nutno si uvědomit že na našem území v té době(5 000 let pž-n-l) žili lidé v lepším případě v proutěných chatrčích oplácaných hlínou -s centrálním ohništěm - ale spíše ještě využívaly přírodních obydlí jako jeskyně a převisy.

Dokázali vygenerovat obrovské množství energie. Z čeho ji vygenerovali?

Nu na každou podobnou stavbu muí a museli mít především prostředky a nejen ty lidské. Ono z prdu kuličku neuděláte a bez peněz nepostavíte ani psí boudu. To nakonec by mohl vyprávět o svých předcích Schwarzenberk nebo Kinský Jejich předci v Evropě a českém království si stavěly podobné stavby. Ten kdo na to měl tak si postavil hrobku ten kdo na to neměl musela mu stačit jáma s křížkem, - zámek nebo dělnický domek.

Egyptane zadnou pyramidu nestaveli.

Staří Egypťané ano, předci dnešních arabů ne

Pane autore! Nebuďte amatér a nepište totální nesmysl! Pravda je jen jedna a to že se primitivní Egypťané ne stavěly žádné pyramidy! Stačí ne to YouTube pane autore! Přemýšlel jste o tom co píšete? Proč nejdete dělat něco užitečného?

???

Chtělo by to ministra financí Josefa, aby parlament při schvalování rozpočtu myslel na 7 let bohatých a 7 chudých.

To je spíš na ministra zemědělství nebo zemědělce samotné - ti na to zapomněli.

Občas mám dojem, že históriu píšu a vykladajú tí istí ľudia, čo píšu rozprávky (pohádky) pre deti. Presne ako v tomto článku.

Čo je na ňom pravdivé a čo je relatívne nový poznatok, je skutočnosť, že to neboli otroci. Bolo o nich dobre postarané, a to dokonca aj po zdravotnej stránke. Egypťania vedeli liečiť aj ťažšie zlomeniny.

Čo je nezmysel na kvadrát, je skutočnosť, že pyramídu (tú najväčšiu) postavilo 21 tisíc ľudí (zaujímavé, ako presne to vedel vypočítať či zistiť ) za 20 rokov.

Skúsme zobrať rozum do hrsti a použiť suchopárnu metódu matematiky pre základné školy.

Pyramída obsahuje cca 2 millióny opracovaných kvádrov s rozmermi cca 1 kubický meter, čo sú cca 2,5 tony. Sú tam však aj kamene vážiace stovky ton. Mimochodom VŠETKY sú mimoriadne presne opracované, medzi kamene nezasuniete ani kancelársky papier.Takže to máme priemerný ročný objem práce (vylomiť zo skaly, opracovať, doviezť na miesto a usadiť na správne miesto) 100.000 kvádrov za rok. Pričom to číslo nemohlo byť konštantné, na začiatku to muselo byť podstatne viac a ku koncu stavby klesať. Ale vezmeme do úvahy tých 100.000 kameňov za rok. 365-dňový rok má 8.760 hodín = 525.600 minút. Dajme tomu, že robotníci pracovali 12 hodín denne. 24 hodín určite nie - nemali elektrinu a nočná práca je moderným "vynálezom". V tých časoch sa v noci ani nebojovalo. Takže k dispozícii mali cca 250 až 300 tisíc pracovných minút za rok. A museli za ten čas stihnúť priemerne 100.000 kvádrov, ale na začiatku možno aj 200.000 kvádrov. Ale zostaňme stále pri tých 100.000. Takže modernou terminológiou povedané, výrobný takt musel byť počas 20 rokov osadenie jedného kvádru za 3 minúty. Rovnako vylomenie kvádra zo skaly

muselo trvať v priemere max. 3 minúty, jeho opracovanie tiež 3 minúty, rovnako doprava na miesto a osadenie. Samozrejme že nikdy nepracovali len s jedným kvádrom. Ak napríklad naraz vylamovali 100 kvádrov, tak na vylomenie jedného mali 300 minút, teda 5 hodín. To isté platí aj o opracovaní, doprave či uložení na miesto.

Otázne je, koľko kameňov mohli naraz vylamovať, pretože šírka a výška skaly, z ktorej kamene vylamovali, nie je samozrejme nekonečná. Tak či tak ale museli dokončiť vylomenie jedného kusu kvádra každé 3 minúty. Rád by som videl súčasnú technológiu, ktorá by to dokázala. Samozrejme teoreticky môžete na stavbu dať 100 strojov, otázne ale je, či budú mať dosť miesta, aby všetky mohli pracovať súčasne.

Egypťania však nepoznali ani železo, dokonca ani koleso. Kamene vraj vylamovali tak, že medenými vrtákmi vyvŕtali do skaly dieru, do nej dali drevo, zaliali ho vodou, a čakali, kým skala kvôli napučanému drevu začne praskať. Ako moc efektívna technológia mi to zrovna nepríde.

Podobne je to aj s opracovaním kameňov. Ale najzaujímavejšie je to s dopravou. Pretože aj tam musel byť dodržaný výrobný takt 3 minúty - celých 20 rokov. Ale podľa súčasných "expertov" kamene ťahali po naklonenej rovine a podkladali pod ne drevené valce. Rád by som videl tých expertov, čo by takýmto spôsobom dokázali na pyramídu dostať po jednej rampe, každú hodinu 20 kvádrov. Ide o to, že by sa na tú rampu ľudia ani náklad nezmestili. Pretože na ťahanie 2,5 tony aj do mierneho kopca sú potrebné desiatky ľudí (na šírku moc miesta nemajú, pretože sa pohybujú po hornej časti násypu), ďalší ľudia sú potrební na presúvanie drevených valcov zozadu znovu pred kameň.