Tomu říkám strategie. Obrovská zásobárna vody pro zavlažování v období sucha. Navíc možnost rychle ukládat přebytky vody, které by jinak odtekly bez užitku a navíc - stabilizace oběhu podpovrchových vod právě tím zavlažováním.

To by tam ale musel být nějaký slušný přítok. Na armádu ale tečou dva potůčky, které v létě skoro vysychají. A ty zdaleka nepokryjí to co se odpaří.

To tam bude mít každej obyvatel svoje jezero?

Dovezeme uhlí z Polska, tam ho maji dost a na žádné novoty od EU nepřistoupili....

Jakoze nam EU ukradla uhli nebo co?

Je otázkou, zda nákladné rekultivace lomů nejsou vyhozené peníze. Biologové často pozorují, že i bez zásahu člověka se v bývalých lomech, které zbyly po těžbě, vznikají po několika desítkách let unikátní biotopy obývané vzácnými organismy.

Snadno plánuje hůře udělá. Již teď je problém s likvidací ropných lagun. Jednak finanční ( státní tunely) jednak kapacitní (jedna spalovna je již dnes v několikaletém skluzu).

Rozumné myšlenky, držím palce, aby se povedlo dokončit, ale ty fotky....

2 fotky nějaké louže a 4 ředitele. Autor je..... doplňte si sami.....

Jo - také bych očekával v galerii spíš fotky toho, na čem se pracuje, nákresy toho co se plánuje, eventuálně fotky toho, co už se povedlo...

Nebude to ale tak jednoduché, zatopit ty "díry" a hned mít jezera s kvalitní čistou vodou.

Rovnováha v takových velkých biotopech se ustavuje desítky let, po pár letém období velmi čisté vody bude nejspíš následovat období postupného přemnožování různých organismů, od nejnižších, prvoků, řas, drobných vodních živočichů, přes ryby živící se touto potravou, nižší rybí predátory, jako například okouni a snad i candáti až po nejvyšší rybí predátory, jako jsou třeba sumci a štiky.

Až potom se utvoří stabilní biotop, kdy živiny dostávané do vody ze vzduchu a z přítoků a splachů zeminy při velkých deštích budou rovnoměrně, bez větších výkyvů procházet vodními potravními řetězci a vypadávat coby zbytky mrtvých živočichů a rostlin do bahna na dně.

Že tam rovnou vysadili ty dravé ryby, je dobré, ale výkyvy to podle mne jenom omezí , neodstraní je.

Když mně bylo cca 16 let, byla v blízkosti naší vesnice postavena vodní nádrž o rozloze nějak 90 hektarů a největší hloubce 15 metrů. První roky taky velmi čistá voda, 2 - 4 metry na dno bylo krásně vidět a pak následovalo asi 20 let velkých výjkyvů, třeba i přemnožení kaprů a následně snad nakažení něčím a jejich hynutí nebo obrovské rozrůstání jednak vodních rostlin, kdy všechna plocha do hloubky cca 3 - 4 metrů zarostla a jednak pobřežních porostů, orobince, a rákosu. A později, jak ty rostliny téměř zmizely, rychlá eroze břehů, jejich ústup až několik metrů od původního stavu od zatopení. Dnes už je přehrada takových 10 - 15 let stabilizovaná ( mimo rybí obsádku, tam nemám informace) voda je v létě průhledná tak do půl metru, porosty orobince a rákosu minimální stejně jako porosty vodních rostlin. Mimo břehy, ty stále ustupují, zvláště na podzim, kdy tam jsou v hodně větrrném počasí až 30 centimetrové vlny.

Bydlím kousek od jezera Milada a od jara do zimy tam jezdím občas na kole. Opravdu se tam "maká." Hlavně se zlepšují povrchy okružních cest a přes léto to na plážích docela žije.