Sčítání přehledněHlavní výsledky sčítání a srovnání s minulostí |
Při sčítání lidé popsali celkem na 125 tun papíru. Zpracování prvních výsledků trvalo statistikům devět měsíců. Ve čtvrtek zveřejněná data se vešla celkem do 375 tabulek.
"Akci takového rozsahu nikdy žádná komerční organizace v naší zemi nedělala. Celkem jsme zpracovávali více než 17 milionů dotazníků za občany, domácnosti, byty a domy," popsal čtenářům Stanislav Drápal.
"Tři čtvrtiny dotazníků lidé vyplnili ručně a museli jsme zajistit řádné přečtení všech uvedených údajů. Musí být rovněž odstraněny duplicitně vyplněné dotazníky - to je situace, kdy se někdo sečetl po internetu a zároveň vyplnil papírový formulář. Pak teprve můžeme začít zpracovávat a propočítávat výsledky," uvedl Drápal důvod, proč zpracování prvních výsledků trvalo měsíce.
Odpovědi místopředsedy ČSÚ čtěte zdeSe čtenáři chatoval statistik Stanislav Drápal |
Výsledky sčítání ukázaly například to, že v Česku během 10 let přibylo lidí, kteří nemají žádné vzdělání. "Vůbec žádné vzdělání nemá podle sčítání lidu skoro padesát tisíc lidí, je to skoro o pětadvacet procent více než minule. Jde o půl procenta lidí z populace starší patnácti let," shrnul Drápal.
"Lidí s vystudovanou vysokou školou je 1 117 830. Za posledních deset let se počet lidí s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 46,6 procenta. Detailní výsledky ohledně počtu bakalářů, magistrů a podobně budeme mít k dispozici v příštím roce," dodal (přehled prvních výsledků sčítání zde).
Ze sčítání také vyplynulo, že populace stárne a v Česku obyvatel přibývá jen díky cizincům. Nejvíce jich je tady ze Slovenska a Ukrajiny. Už se ví také to, že lidé jsou v dnešní době méně ochotní odpovídat na otázky o náboženství či národnosti. Podrobné výsledky sčítání a finální náklady na tuto akci zveřejní ČSÚ příští rok.
Podklady třeba pro privatizaci bytů
Statistici přesvědčují, že stát se bez sčítání neobejde ani v 21. století. "Stát má administrativní data týkající se adresy, trvalého bydliště, pohlaví, věku a ekonomické aktivity. (...) Ostatní údaje lze získat zatím jen zjišťováním u domácností," přesvědčoval Drápal odpůrce statistického zjišťování.
Podle něj se pouze ze sčítání stát dozví například informace o dojíždění do škol či zaměstnání, strukturu domácností podle členů, vztah k náboženství nebo národnost.
Právě poslední dva údaje lidé vyplňovali dobrovolně. "Zastáváme stanovisko, že národnost je především věcí pocitu a sounáležitosti s konkrétní skupinou. Proto je tato otázka v českém sčítání tradičně pokládána jako dobrovolná. Podle našeho názoru nelze nikoho nutit, aby měl nějaký pocit vztahující se k nějaké národnosti," dodal Drápal.
Údaje od statistiků budou sloužit jako podklady dalším institucím. "Například při rozhodování o dalším postupu privatizace obecních bytů. Údaje jsou také výpovědí o stavu společnosti," doplnil statistik.
Akce desetiletí za stovky milionů
Pro statistiky je sčítání lidu "akcí desetiletí". Právě po takové době se lidé sčítají a právě takovou dobu se akce připravuje. Rozpočet letošního, březnového sčítání byl 2,5 miliardy korun. Předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová odhaduje, že ve finále bude částka zhruba o 200 milionů nižší.
"Přes problémy, které projekt doprovázely, ať už šlo o organizační a technické záležitosti, tým lidí, který sčítání dělal, se s nimi dokázal vynikajícím způsobem vyrovnat. Projekt byl úspěšný," zhodnotila Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Ritschelová.
Další sčítání se začne připravovat už příští rok. Vznikne pracovní skupina, která bude řešit sčítání lidu v roce 2021. ČSÚ počítá s tím, že řešit se budou tři základní přístupy. První bude počítat s podobnou formou sčítání jako letos, tedy že pro každého obyvatele bude povinné vyplnit dotazníky. Ty půjde i nadále posílat prostřednictvím internetu. Druhá varianta počítá s větším využitím soustavy registrů. Projekt nyní připravují ministerstvo vnitra nebo třeba zdravotnictví. Třetí varianta by kombinovala registry a klasické sčítání ve vybraných domácnostech.
