Český česnek začal opět dobývat tuzemské regály před třemi lety. Zatímco plochy sklizené zeleniny se rok od roku smrskávají, u česneku se začala situace nezvykle měnit. Český česnek se vrátil a levnější čínský nebo španělský mu musel ustoupit. Loni se plocha sklizeného českého česneku rozrostla na 300 hektarů a odrazila se tak ode dna 120 až 130 hektarů v předchozích letech.
"Začal být zájem o český česnek, reagovali na to velice pozitivně velcí, ale i menší pěstitelé, kteří ho navíc dobře prodali. Cena se předloni vyšvihla na 180 až 200 korun za kilogram, což je přehnané. Teď už je levnější," popsal předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman. Loni český česnek zlevnil zhruba o 30 korun na kilogram. "Věřím, že osevní plochy budou dál stoupat," dodal. Český česnek začali více pěstovat zavedení zelináři, ale nově i někteří menší pěstitelé.
Kvůli ceně klesá spotřeba ovoce
Příběh česneku je však zatím ojedinělý. Pět svazů takzvaných speciálních plodin, kam patří kromě zeleniny i ovoce, chmel, květiny a víno, naopak upozorňuje na to, že české produkce dál ubývá na úkor levných dovozů. Plochy těchto plodin se dlouhodobě zmenšují, varují zástupci těchto svazů - za deset let o 31 procent.
Hlavním důvodem je zánik zpracovatelských závodů, i rozdíly ve výši finančních podpor v zemích EU, uvádějí svazy. Například česká zelenina nepokryje ani třetinu domácí spotřeby. Zelináři nevolají po stoprocentní soběstačnosti, ale chtěli by, aby zelenina z českých polí nasytila poptávku alespoň v sezóně. To by znamenalo zvýšit osevní plochy o zhruba 6 750 hektarů. Soběstačnost by se v tom případě mohla přehoupnout přes padesát procent.
Sklizně ovoce z posledních let jsou o čtvrtinu chudší než před deseti lety. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka se neinvestuje do nových výsadeb, růst spotřebitelských cen pak snižuje spotřebu ovoce. V roce 2012 snědl průměrný Čech 19 kilogramů jablek, tedy o šest kilo méně než v roce 2009. "Vyšší spotřebitelské ceny jsou způsobeny také růstem marží obchodů a růstem DPH v posledních letech," řekl Ludvík.
Kolem poloviny jablek a švestek se dováží, u jahod, meruněk a broskví tvoří dovozy přes 80 procent. K tomu roste vliv levnějších dovozů z Polska.
Vláda slíbila pomoc zelinářům i chovatelům
Zástupci takzvaných speciálních plodin doufají, že jim současná vláda a ministr zemědělství Marian Jurečka vydupou lepší postavení na trhu i dotace. Upozorňují na nerovnováhu mezi výší dotací na rostlinnou výrobu a právě na speciální plodiny nebo živočišnou výrobu. Podle pěti zmíněných svazů dává programové prohlášení naději na změnu k lepšímu.
Prohlášení vlády si například klade za cíl zvýšení soběstačnosti v základních komoditách, pěstování ovoce i zeleniny a obnovu živočišné výroby. "Naší prioritou bude podpora živočišné výroby a speciálních plodin (ovoce, zelenina, chmel, brambory atd.), která jednoznačně přináší pozitivní efekt především na zaměstnanost na venkově," stojí v koaliční smlouvě.
