„Překupníci z mrazíren nabízejí kilogram drůbežího masa z Finska za 18 až 19 korun,“ popsal svou zkušenost Zdeněk Jandejsek ze společnosti Rabbit Trhový Štěpánov, která je producentem i prodejcem kuřecího i vepřového masa. Etikety v azbuce na mase vypovídají o tom, že zboží mířilo původně do Ruska, které však na podzim uzavřelo hranice.
Podle Jandejska je přitom běžná cena kuřecích stehen nebo čtvrtek mezi 45 a 55 korunami. Podobná je situace i ve vepřovém mase. „Dnes prasata klesla na cenu 26 korun za kilo v živé váze a náklady jsou zhruba 30 až 32 korun,“ popsal. „Pomalu to tady budeme zavírat, když to tak půjde dál,“ dodává zemědělec.
Společná zemědělská politika není příliš společná
Problémy potvrzuje Jan Stibal ze Svazu chovatelů prasat. „Za normální situace bývá často dováženo maso pro výrobu - s nízkou kvalitou i cenou. Momentálně jsou však ceny jatečných prasat v některých zemích (Nizozemí, Belgie) tak nízko, že jsou dováženy i půlky a kvalitnější díly. Je otázka zda se v tomto případě nejedná o dumping,“ říká Stibal.
Farmáři na problém upozornili ministerstvo zemědělství, které od podzimu sleduje objemy i ceny dovážených živočišných komodit a mohlo by tak pomoci odpovědět na otázku, zda se do Česka dováží maso pod nákladovými cenami. To by bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže na jednotném unijním trhu.
Podle resortu však informační povinnost dovozců slouží jen k plánování kontrol a samotné ceny a objemy ministerstvo nijak statisticky nezpracovává. „Jde o podklad pro účinnou analýzu rizika a efektivní nastavení kontrolní činnosti dozorových orgánů při provádění nediskriminačních kontrol v místě určení,“ sdělil iDNES.cz mluvčí Hynek Jordán.
Podle posledních listopadových dat Českého statistického úřadu se dovoz vepřového masa oproti listopadu 2013 meziročně zvýšil jen velmi mírně, u drůbeže pak objem stoupl o 23,7 procenta.
Stibal má podezření, že maso se může díky různým skrytým národním dotacím dovážet za cenu pod náklady. Podle ředitele Svazu chovatelů prasat se cena jatečných prasat v Nizozemsku a Belgii pohybuje od 1,17 do 1,20 eur za kilogram (33 až 33,90 Kč), ale podle mezinárodního šetření skupiny InterPIG jsou náklady v Belgii i v Holandsku na úrovni 1,40 eur, což by bez dotací znamenalo ztrátu v přepočtu 5,6 korun na jednom kilogramu.
„Společná zemědělská politika bohužel není příliš ‚společná‘ a poměrně dobře se ví o různých cestách, jak jsou chovatelé prasat podporováni vlastními vládami,“ říká Stibal. Chovatelé prasat podle něj prodělávají pět korun na kile, tedy čtyři sta korun na praseti.
Kromě dumpingu se kouzlí i s DPH
Podle Tomáše Kutzendorfera, spolumajitele firmy Animalco (součást holdingu Agrofert Andreje Babiše pod který spadá i společnost MAFRA vydávající iDNES.cz), která je jedním největších tuzemských obchodníků s masem a zvířaty, se však podnákladové maso do ČR nevozí. „Nikdo nikdy nemůže říct, že jeden díl například vepřového masa je levnější než výrobní náklady. Neboť třeba hlavu vyveze do Číny za dvojnásobnou cenu, pečeni s bokem do Anglie za vyšší než běžnou cenu atd. Potom si může dovolit prodat třeba kýtu s kostí levněji na svém, to znamená unijním trhu. To není prodej pod náklady. To je racionální postup hospodáře v maximální snaze se vyhnout zamrazování,“ říká manažer.
Obchodníkům s masem se totiž maso nevyplatí zamrazovat, protože se prodává za méně a navíc to vyžaduje náklady na zamrazování, balení či manipulaci.
Podle jiných nemusí být nízké ceny problémem ruského embarga, ale daňových úniků. „Naše nákupní oddělení nemá podezřele nízké nabídky na nákup vepřového po zavedení sankcí. Kde cítíme značné problémy, jsou nízké ceny v drůbežím mase. Jde především o kuřecí řízky z dovozu, kde pravděpodobně kvůli podvodům s DPH dochází k velkým cenovým rozdílům v nákupu,“ naznačil ředitel prodeje Bidvest Jan Tajovský.
