„Během jednoho dvou let bychom se mohli vrátit do jakéhosi normálního stavu, za který náš model považuje takový stav, kdy by přirozená reálná úroková míra měla být kolem jednoho procenta. Takže při inflaci dvě procenta by sazby měly být teoreticky kolem tří procent,“ uvedl šéf ČNB Jiří Rusnok na dnešní konferenci Vysoké školy finanční a správní.
Podle něj normalizaci měnových podmínek umožňuje růst inflace.Ta v říjnu stoupla na 2,9 procenta. K postupnému růstu inflace a ekonomickému oživení podle guvernéra přispělo oslabení koruny v předchozích letech.
Ceny rostly nejrychleji za pět let. Může za to drahé jídlo |
Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel upozornil, že jde po vyjádření viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla již o druhý podobný komentář z centrální banky po posledním měnovém zasedání na počátku listopadu. „Dnešní komentář jde ale trochu proti vyznění posledního zasedání, které bylo z našeho pohledu holubičí. Nicméně dnešní prohlášení podporuje naši hypotézu, že se sazby příští rok budou zvedat rychleji, než ukazuje výhled ČNB. Očekáváme čtvero zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu,“ říká Hampl.
Česká národní banka na počátku listopadu podruhé po ukončení kurzového závazku zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Rusnok tehdy uvedl, že rada ČNB může opět zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace.
Růst ekonomiky je udržitelný, rizikem je vývoj v zahraničí
Rusnok na konferenci také uvedl, že ekonomika roste rychleji než její potenciál, což je podle něj náznak jistého přehřívání. „Náš hospodářský cyklus je ve fázi nejrychlejšího růstu. Jsme nad potenciálem. Věříme, že stále existuje prostor, aby se takto pozitivní růst několik let udržel,“ uvedl guvernér. Dodal, že nepříznivý zvrat či potíže může přinést především vývoj v zahraničí.
Česko se stává tygrem střední Evropy. Ekonomika mohutně roste |
Pozitivně Rusnok zhodnotil vývoj veřejného dluhu České republiky, který by měl v roce 2019 klesnout v poměru k HDP na 30 procent. „To považuji za velmi dobré a velmi rozumné. Vytváří to manévrovací prostor pro vládu, pokud bude ekonomika konfrontována s nějakými šoky,“ uvedl.
Naopak úroveň zadlužení v zemích eurozóny označil guvernér ČNB za nezdravý, protože v případě nepříznivého vývoje bude mít řada ekonomik problém. „Navíc to omezuje schopnost Evropské centrální banky nastavovat měnovou politiku,“ dodal Rusnok k dluhům eurozóny.
