Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací.
„Hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je nesoulad mezi současným nastavením legislativy na jedné straně a očekávaným demografickým vývojem na straně druhé,“ uvádí zpráva. S postupným stárnutím populace totiž nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči.
Stát přidá penzistům 900 Kč měsíčně, ale důchodová reforma je v nedohlednu |
Počet starobních důchodců bude na vrcholu kolem roku 2059, kdy jich bude 3,2 milionu. To je zhruba o třetinu více než dnes. Zároveň bude počet lidí v produktivním věku klesat. Pouhý posun důchodového věku však podle zprávy nestačí. Snížilo by to ale výdaje na důchodový systém až o 1,3 procenta HDP od roku 2059.
Nepříznivému vývoji by bylo možné podle zprávy zabránit zvýšením daní nebo snížením důchodů vzhledem k průměrné mzdě. Národní rozpočtová rada však nemá mandát k tomu, aby řešení sama předkládala. Může ale hodnotit dopady návrhů řešení.
Veřejný dluh v poměru k HDP má Česko aktuálně 32,7 procenta. V rámci Evropské unie je jeden z nejnižších. Dluhová hranice EU je podle současných pravidel nastavena na 60 procent. Pokud by země chtěla přijmout euro, tento mezník by neměla překročit. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,4 procenta, nejhůře Řecko (181,1 procenta) a Itálie (132,2 procenta).
Zadlužení veřejného sektoru by podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Výhrady k publikované zprávě
První zprávu publikovanou v říjnu loňského roku (psali jsme zde) tehdy kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO), označil ji za neseriózní. Rada by měla podle něj prezentovat veřejnosti své závěry pouze jako odborný názor, ne jako daný fakt a děsit lidi. Za ne zcela korektní ji označilo i ministerstvo financí.
Zatímco v říjnové zprávě využila rada expertně upravenou vysokou variantu demografické projekce ČSÚ z roku 20131, v aktuální zprávě využila demografickou projekci ČSÚ vydanou v listopadu 2018. Ta je optimističtější ohledně stárnutí populace. Důvodem je mimo jiné vyšší očekávaná porodnost nebo předpokládaná větší migrace.
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí má za cíl přinést pohled na to, zda by Česká republika byla při zachování nynějšího nastavení daňových a výdajových politik schopná v horizontu následujících 50 let hradit svoje výdaje a závazky tak, aby nebyla ohrožena neudržitelným zadlužením.
O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl předloni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
