„Předpokládáme, že do tří let by stravenky úplně přestaly existovat. Zaměstnavatelé nakonec ustoupí tlaku zaměstnanců, kteří logicky budou preferovat hotovost před stravenkami,“ tvrdí ředitel firmy Benefit Plus Václav Kurel.
Podle firemních personalistů však pro stravenky mluví psychologie: zatímco stravenkový paušál ve mzdě zaměstnanec snadno přehlédne, stravenky má stále na očích, a tak efekt benefitu nemizí.
O tom, že se stravenkami nemusí být amen, svědčí i nedávné prohlášení České pošty: ta zvažuje nabídnout zaměstnavatelům vlastní poukázky. To by mohlo srazit provize osmi stávajícím stravenkovým firmám. Za distribuci účtují procenta jak zaměstnavatelům, tak především restauracím a prodejnám, které je přijímají.
Milion tuzemských zaměstnanců nemá k dispozici ani podnikovou jídelnu, ani stravenky. Skoro polovina z nich by přitom stála o připravovaný paušální finanční příspěvek na stravování, více než třetina o klasické stravenky. Vyplývá to z průzkumu mezi více než tisícovkou respondentů, který zpracovala agentura Median pro ministerstvo financí.
Vyplynulo z něj i to, že tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří stravenky dostávají, by preferovaly peníze. K stravenkovému paušálu se přitom přiklání rovněž většina zaměstnavatelů – 59 procent z dotázaných firem uvedlo, že by opustily stravenky či závodní jídelny a přešly by na vyplácení paušálu.
Schillerová: Daně by se příští rok mohly měnit u nemovitostí a stravenek |
Zda nabízet daňově zvýhodněný příspěvek na stravování, či ne, záleží na zaměstnavateli. Ti, kteří ho lidem neposkytují, tak obvykle podle svých slov činí kvůli nadměrné administrativě spojené se stravenkami a z finančních důvodů. Benefit znamená totiž pro zaměstnavatele utratit peníze navíc.
V průzkumu se ukázalo, že zavedení stravenkového paušálu by přimělo 35 procent těchto firem, aby zaměstnancům benefit dopřály. „Považuji to za velmi dobrý signál. Ukazuje se jako zcela reálné, že až vejde stravenkový paušál mezi zaměstnavateli ve větší známost, získá tento benefit i milion zaměstnanců, kteří dnes nedostávají nic,“ soudí ministryně financí Alena Schillerová.
Její resort s nápadem na zavedení finančního příspěvku pro zaměstnance na stravování, který by se nemusel danit, přišel loni v létě. Zvýhodnění stravenek a závodních jídelen by zůstalo zachováno, zaměstnavatel by si mohl vybrat.
Paušál bude součástí daňového balíčku na rok 2021, který ministerstvo financí aktuálně připravuje do meziresortního připomínkového řízení. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021.
Státní poštovní stravenky
Ať to dopadne s paušálem jakkoli, stravenky nejspíš jen tak nezmizí. Česká pošta nedávno oznámila, že zvažuje zavedení papírových i elektronických poukazů na stravování. Hodlá je nabízet všem, nejen svým zaměstnancům.
Pošta chce vstoupit na trh se stravenkami, Schillerová záměr podporuje |
Státní podnik chce využít svých kapacit. Má distribuční síť po celé republice v podobě tisíců poboček i vlastní poštovní tiskárnu. Navíc se jeho vedení domnívá, že může požadovat po restauracích podobně nízkou provizi jako Lidl stravenka, nejmladší a nejlevnější hráč na trhu. Lidl si neúčtuje nic od zaměstnavatelů za distribuci stravenek a hospodským a prodejnám vyměňuje poukázky za peníze za provizi 2,5 procenta.
„Absolutně nechápeme smysl tohoto záměru. Na trhu stravenek je již dnes dost nových hráčů. Možná bude stát schopen přimět celou státní správu k přechodu na stravenky od České pošty,“ uvažuje Václav Kurel z Benefit Plus.
Z průzkumů Svazu dopravy a průmyslu i Unie zaměstnavatelských svazů navíc vyplývá, že po zavedení paušálu by zaměstnanci tlačili na zaměstnavatele, aby přestali s podporou závodního stravování a poskytováním stravenek a přešli právě na paušál.
V souvislosti s paušálem se nicméně objevuje také varování v podobě maďarského modelu. „Orbánova vláda zavedla paušál vedle tradiční podpory zaměstnaneckého stravování. Během dvou let pak vláda kvůli dopadům do rozpočtu zrušila paušál spolu s většinou benefitů,“ tvrdí Daniela Pedret, ředitelka komunikace stravenkové firmy Edenred.
Nehájí zaměstnance a uráží firmy. Babiš sepsul Středulu kvůli stravenkám |
Stravenkové firmy jsou největšími zastánci současného modelu. Argumentují tím, že pravidelné a kvalitní stravování zvyšuje produktivitu práce a snižuje nemocnost. Také to, že zaměstnanci vyrazí mimo kancelářské prostory a osvěží se, zlepšuje výkon a koncentraci. Apodle nich právě snaha utratit stravenky lidi motivuje chodit na jídlo do restaurace.
Odpůrci paušálu navíc hrozí jeho negativním dopadem na státní rozpočet. Protože by byl zřejmě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli velmi populární, masově by se rozšířil a stát by přišel na daních o 21,4 miliardy korun ročně. Jiný průzkum zase spočítal, že kvůli paušálu by se snížily tržby v pohostinství až o 35 miliard korun.
„Podle průzkumu VŠE je 22 procent příjmů v celém sektoru jídelen, kantýn a restaurací navázáno na podporu stravování zaměstnanců. Obáváme se, že zaměstnanci budou chtít spíše paušál a řada provozů a podniků to odnese,“ říká předsedkyně správní rady Sdružení pro zaměstnanecké stravování (ProZAMS) Linda Nejezchlebová. To vzniklo loni na podzim.
Hospodští si nejsou jisti, co by paušál s jejich tržbami udělal. Každopádně by 80 procent restauratérů uvítalo, kdyby lidé platili spíše hotově než poukázkami.
Ministryně Schillerová už v roce 2019 vysvětlovala termín stravenkový paušál:
