Návrh studie OECD, která bude zveřejněna na podzim, a jíž si zadaly ministerstva práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem financí, podle Nerudové ukázal, že důchodová komise uvažuje správným směrem.
„Hovořili jsme o tom, že Komise se ubírá dobrou cestou, protože v základních obrysech je, že by systém měl být daleko srozumitelnější, jednodušší a ve větší míře by měly být zapojovány obecné daně. Ve druhé půlce jsme adresovali návrh jednoho tématu, které studie adresovala, že v našem návrhu není rozpracováno změkčení podmínek potřebné doby pojištění,“ uvedla Nerudová s tím, že Komise bude rozpracovávat různé varianty, jak by to mohlo vypadat.
Konkrétní detaily nezazněly, Komise se však měla zabývat možností, že by se doba potřebného pojištění krátila a s ním i částka vyplácené penze.
„Udělám všechno proto, aby byla reforma za této vlády prosazena,“ dodala Maláčová. Podle ní se o reformě začalo opět jednat po čtyřech měsících výpadku kvůli koronaviru.
Maláčová: Je potřeba změnit architekturu systému
Největšími prioritami jsou podle ní dřívější odchod do důchodu pro náročné profese. Návrh je připraven, brzy by mohl jít do mesiresortního řízení. Druhou prioritou je takzvané výchovné, což by byla pevná částka pro rodiče, kteří vychovali dítě. Návrh diskutuje koaliční rada.
„Koronakrize ukázala víc než jindy, že je potřeba změnit architekturu důchodového systému,“ dodala ministryně.
Návrhy Komise ze začátku roku napověděly, že by penze měla být férovější zejména vůči nízkopříjmovým skupinám.
Ministerská důchodová komise své představy reformy neudržitelného důchodového systému ukázala už v lednu. Zvýšil by se minimální důchod všem na třicet procent průměrné mzdy (v lednu 10 500 korun), k němuž by se připočítávala zásluhová část, odvislá od výdělku.
Důchod by byl podmíněný dosažením určitého věku a minimální dobou pojištění, která je nyní 35 let.
Penze by byly podle expertů spravedlivější ke skupinám, kterým nikoliv vlastní vinou klesl příjem - například osoby, starající se o děti, těžce postižené osoby nebo dlouhodobě nemocné.
V neposlední řadě by se důchody rychleji valorizovaly. Náklady na reformu MPSV vyčíslilo na 26 až 100 miliard korun, nicméně návrh neřešil, jak by se systém financoval.
