„Nerozumíme proč se sociální partneři neúčastní diskuse ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí. Chceme vládu vyzvat, aby nás k těmto diskusím zvala,“ uvedl Rafaj.
Kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.
Za zaměstnance, který firmě nevydělá ani korunu, musí zaměstnavatel stejně platit odvody. Nedokážu si představit, že by si to nějaká firma mohla dovolit dlouhodobě.
Jan Rafajviceprezident Svazu průmyslu a dopravy
Rafaj odmítl kritiku, že by kurzarbeit udržoval zaměstnanost ve firmách uměle. „Za zaměstnance, který firmě nevydělá ani korunu, musí zaměstnavatel stejně platit odvody. Nedokážu si představit, že by si to nějaká firma mohla dovolit dlouhodobě,“ řekl.
Česko bude přísnější než Německo
Na páteční tiskové konferenci srovnával Svaz průmyslu hlavní myšlenky chystaného českého kurzarbeitu s německým modelem, kde se systém podpory používá. S tím českým si ale podle advokátů příliš podobný není.
V Německu firmy žádají o podporu na úřadu práce, přičemž musejí splnit několik podmínek. „Firma musí prokázat, že došlo k zákonem stanovenému úbytku práce, že minimálně třetina zaměstnanců přišla o 10 procent mezd, situace nebyla předvídatelná a jedná se o dočasný problém,“ říká Eliška Komínková z advokátní kanceláře Baker McKenzie.
Kurzarbeit vyjde až na 4 miliardy měsíčně, ochrání jen lidi po „zkušebce“ |
Český model kurzarbeitu bude zřejmě přísnější. Podle plánované úpravy se dostane pouze na zaměstnance, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou a pracují u zaměstnavatele alespoň tři měsíce. „V Německu je ten trend opačný a dosáhnou na podporu i agenturní pracovníci,“ říká expertka na pracovní právo Zuzana Ferianc ze stejné kanceláře.
Rafajovi se pak nelíbí, že by o kurzarbeitu rozhodovala vláda. „Nechceme aby to byl politický nástroj,“ sdělil. Podle něj by tak třeba mohly vlády před volbami rozhodnout o spuštění kurzarbeitu častěji, aby získaly hlasy voličů. V Německu to je v kompetenci úřadu práce na základě podané žádosti.
Maláčová chce 70 procent, Schillerová 50
Vláda se na kurzarbeitu na úterním jednání neshodla, pokračovat má v pondělí. Neshoda je na výši příspěvku státu. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce, aby stát platil 70 procent čisté mzdy zaměstnance, sdělila iDNES.cz ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce, aby byl příspěvek jen 50 procent čisté mzdy zaměstnance.
V Německu stát vyplácí bezdětným zaměstnancům 60 procent čisté mzdy a těm s dětmi 68 procent. Firma může navíc žádat i pro příspěvek na zaměstnance, pro které žádnou práci nemá. Stát pak dává firmám i 20procentní úlevu z povinných odvodů. Oproti tomu česká úprava počítá s tím, že kompletní zdravotní a sociální pojištění za pracovníky zaplatí zaměstnavatel sám.
Vláda na zákon spěchá a chce, aby byl platný od listopadu. Na konci října totiž skončí platnost programu Antivirus, jímž vláda během pandemie přispívá zaměstnavatelům na mzdy.
