„Na Cínovci je jedno z největších ložisek lithia v Evropě a společnosti Geomet a ČEZ i nadále pracují na jeho průzkumu. Součástí toho jsou také nejrůznější povolovací procesy, nyní jsme tak na ministerstvo životního prostředí podali žádost o zahájení procesu EIA,“ uvádí Roman Gazdík, mluvčí skupiny ČEZ, pod kterou Geomet spadá.
Podle zveřejněné dokumentace by měl v lokalitě Sedmihůrky nedaleko Dubí vzniknout zcela nový důlní areál. Těžaři zde chtějí kromě lithia těžit i cín a wolfram. Ročně plánují vytěžit až 1,8 milionu tun rudy s tím, že v prvních 20 letech by se jí hlubinnou metodou mohlo získat až 38 milionů tun. „Těžit by se mohlo začít v roce 2025, zpočátku ale určitě ne naplno,“ podotýká Gazdík.
Záměr počítá s tím, že by se vytěžená ruda drtila přímo na místě a následně dopravovala potrubím k dalšímu zpracování. „V rámci výstavby úpravárenského komplexu je aktuálně uvažována lokalita bývalého dolu Kohinoor ve vzdálenosti 20,4 kilometru od povrchového areálu dolu, případně zkoumaná lokalita bývalé výsypky Lesní brána v Pozorce ve vzdálenosti přibližně 8 kilometrů,“ píše se v oznámení.
Přímo u hlavního závodu v Sedmihůrkách by měla vzniknout i navazující infrastruktura a počítá se také s odlesněním a skrývkou lesní půdy na ploše 14 hektarů.
Rozhodne až studie proveditelnosti
O tom, zda se ale skutečně bude lithium na Cínovci těžit, rozhodnou až závěry studie proveditelnosti, která by měla být hotová na konci příštího roku.
„Pracujeme na finální ekonomické a technologické studii proveditelnosti, která přinese odpovědi na všechny důležité otázky. V zásadě na to, jak otevřít důl, jak těžit a jak pak z vytěženého materiálu získat lithium, včetně nákladů na tyto procesy. Finální rozhodnutí o tom, zda zahájit proces výstavby dolu, by mělo padnout v návaznosti na výsledky této studie v roce 2023,“ poznamenává Gazdík.
Veřejnost, samosprávní celky a dotčené obce se nyní mohou do 7. června vyjádřit k dokumentaci v rámci procesu EIA. A jak potvrdil mluvčí Martin Volf, krajský úřad Ústeckého kraje této možnosti využije. „V rámci přenesené i samostatné působnosti se ke zjišťovacímu řízení vyjádří jak odbor životního prostředí a zemědělství, tak i rada Ústeckého kraje,“ upozorňuje Volf.
Naopak město Dubí, jehož katastrálního území se záměr dotýká, zatím připomínky k oznámení nemá. „Máme průběžné informace, s ředitelem Geometu Pavlem Čmelíkem jsem v každotýdenním kontaktu. Zatím necítím, že by tam bylo něco, o čem bychom ještě nevěděli. Určitě se ale s dokumentací podrobně seznámíme a poté se rozhodneme pro další postup,“ říká starosta Dubí Petr Pípal (Severočeši).
Čtyři procenta celosvětových zásob
Lithium je nejlehčí kov na Zemi, který je velmi měkký, a protože dobře vede teplo a ukládá elektrický proud, je považováno za kov budoucnosti. Na celém světě je po něm obrovská poptávka.
Odhaduje se, že se na českém území nachází zhruba čtyři procenta celosvětových zásob, z nichž naprostá většina je právě pod Cínovcem. Z toho důvodu je těžba v Krušných horách pro Českou republiku klíčová.
„Evropa chce v rámci takzvané Zelené dohody a ochrany klimatu ekologizovat celé hospodářství včetně dopravy. Automobilky tak přecházejí na výrobu elektromobilů, k čemuž bude potřeba hodně lithia. Podle odhadu odborníků stoupne poptávka po lithiu do roku 2030 více než desetinásobně. Lithium z Cínovce by se mohlo uplatnit právě v bateriích pro elektromobily a také v bateriích pro ukládání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Gazdík.
Těžbu chtějí zahájit i Němci
Geomet ale není jediný, kdo chce na české straně Krušných hor vzácné lithium těžit. Firma Cínovecká deponie plánuje povrchovým způsobem přetěžit výsypku bývalého lomu, který zde fungoval od 60. let minulého století až do roku 1990.
Předpokládá se, že by z ní mohla získat až 1 500 tun lithia. Na německé straně ložiska Cínovec pak v příštích letech plánuje zahájit hlubinnou těžbu společnost Deutsche Lithium.
„Vše směřuje k tomu, že se z cínoveckého ložiska stane mezinárodní projekt. Třetinová těžba by byla na německé straně a dvoutřetinová na české. Zde by se vše také zpracovávalo, včetně výroby finálních produktů. Nevyvážel by se jen vydobytý produkt, ale vyráběly by se tu celé technologie. A to by bylo velkým přínosem pro celou naši ekonomiku,“ myslí si Pípal.
