Mluvčí Fondu národního majetku Jana Víšková potvrdila, že se fond bude podílet rovněž na úpisu ve druhém kole, pro které má exkluzivitu. Fond by tak měl podle ní upsat celý zbývající podíl do výše 9,5 miliardy, tedy zhruba 2,13 miliardy korun.
Druhé kolo úpisu začíná 10. ledna a potrvá do 14. ledna. Po skončení by základní jmění banky mělo vzrůst na 19 miliard korun, fondu z toho bude patřit přibližně 11,4 miliardy, což představuje přibližně 60 procent akcií.
Důvodem zvýšení základního jmění Komerční banky je posílení kapitálu banky v souvislosti s dalším rozvojem jejích obchodních aktivit. Banka by díky úpisu nových akcií neměla mít potíže s limitem kapitálové přiměřenosti daným centrální bankou.
Informace o možných potížích Komerční banky s tímto ukazatelem se objevily po zveřejnění problémové osmimiliardové transakce, zástupci banky však případné problémy s kapitálovou přiměřeností již dříve vyloučili.
Navýšení základního jmění až o 9,5 miliardy korun schválila valná hromada Komerční banky už v květnu 1999. Kvůli žalobě menšinového akcionáře muselo být pozastaveno, ale vrchní soud 10. listopadu žalobu zamítl a na konci listopadu nabylo toto rozhodnutí právní moci.
Jiří Staník z Raiffeisenbank se domnívá, že vláda si nemůže dovolit privatizovat banku, kde podíl klasifikovaných úvěrů (úvěry, které jejich dlužníci splácí s problémy nebo je nesplácí vůbec) přesahuje 30 procent všech jejích úvěrů.
Pokud by banka čistila úvěrové portfólio bez účasti státu, dostala by se navíc do problémů s kapitálovou přiměřeností.
Podle ekonomických analytiků bude stát muset vyvést z banky úvěry v hodnotě minimálně 25 miliard, zástupci banky hovoří o nutnosti vyvést úvěry za 60 miliard korun.
Konsolidační banka odkoupí s velkou pravděpodobností pouze ty nejhorší úvěry s nízkou šancí na návratnost, i když k nim dostane také zástavní práva.
Podobná operace proběhla již loni na podzim, kdy Komerční banka prodala Konsolidační bance úvěry v hodnotě 23,1 miliardy za 13,6 miliardy korun.
Dalším problémem Komerční banky je podle Petra Dědečka z Erste Bank to, že doposud nikdo, kromě managementu banky a několika lidí z bankovního dohledu ČNB, nenahlédl opravdu detailně do struktury a lhůt aktiv a pasív Komerční banky.
"Také mimobilanční položky Komerční banky nejsou zcela transparentní," připomněl analytik nedávné objevení osmimiliardové ztrátové transakce.
Vyčištění Komerční banky před privatizací by přitom mělo zvýšit její atraktivitu i počet potenciálních uchazečů.
"Čím více investorů bude mít zájem o koupi státního podílu v Komerční bance, tím lepších podmínek vláda při prodeji dosáhne," řekl Martin Vojta z Patria Finance.
Ozdravěná aktiva mohou přilákat větší množství renomovaných kupců, kteří mají konzervativní přístup. "Naopak u banky s nekvalitními aktivy je možné očekávat spíše zájem spekulantů," dodal Tesař.
Analytici se domnívají, že privatizace banky by měla skončit letos.
