Pokud příjmy od jednoho zaměstnavatele nepřesáhnou dva tisíce korun měsíčně, srazí pracovníkovi přímo daň ve výši patnáct procent - v přiznání se tyto příjmy již neuvádějí.
Jak postupovat
* před vyplněním daňového přiznání vyzvednout od každého zaměstnavatele "růžový papír" - Potvrzení o zdanitelných příjmech. Na něm jsou uvedeny příjmy vyplacené za rok a zaplacené zálohy na daň a pojistné
* sečíst příjmy od všech zaměstnavatelů a poté od nich odečíst zaplacené pojistné, odčitatelné položky podle zákona (na poplatníka, manželku, děti apod.) a další výdaje podle zákona (dary, úroky z úvěrů na bytové potřeby apod.)
* výslednou částku zaokrouhlit na stovky korun dolů (např. 100 999 korun, po zaokrouhlení 100 900 korun)
* z výsledného čísla spočítat daň
* částku daně porovnat s velikostí zaplacených záloh. Rozdíl se buď finančnímu úřadu doplatí - pokud se na zálohách zaplatilo méně, nebo opačně - finanční úřad přeplatek na základě písemné žádosti do třiceti dnů vrátí. U této žádosti se neplatí žádný správní poplatek. Pracovník si v průběhu roku může vybrat vždy jednoho zaměstnavatele, u kterého podepíše Prohlášení k dani. U něho pak může uplatňovat odčitatelné položky od základu daně - na manželku, děti a podobně. Bude tak platit nižší zálohy. Pokud má v daném okamžiku zaměstnavatelů více, může Prohlášení podepsat vždy jen u jednoho.
* daňové přiznání nepodává pracovník, který sice během roku vystřídal několik zaměstnavatelů, ale postupně, takže nepracoval na více místech zároveň. Poslednímu zaměstnavateli je třeba dodat takzvaný růžový papír- potvrzení o příjmech a zálohách. Podmínkou však je, aby u všech zaměstnavatelů, které v průběhu roku vystřídal, měl podepsané "Prohlášení".
* daňové přiznání typu B podává zaměstnanec, který si vedle souběžných pracovních poměrů ještě přivydělával, například pronajímal nemovitost nebo pobíral honoráře přesahující tři tisíce korun za měsíc
Příklad:
Pan Novák má z hlavního pracovního poměru měsíční příjem 12 tisíc korun, to znamená ročně 144 tisíc korun. Ve vedlejším zaměstnání si vydělá měsíčně šest tisíc korun, tedy 72 tisíc korun za rok. Má dvě děti a úvěr ze stavebního spoření, jehož roční úroky činí devět tisíc korun.
hlavní zaměstnání
příjmy ................................................................ ........... 144 000 korun
zaplacené zálohy na pojistné ..........................................18 000 korun
zaplacené zálohy na daň..................................................... 7200 korun
vedlejší zaměstnání
příjmy................................................................ ............. 72 000 korun
zaplacené zálohy na pojistné ........................................... 9000 korun
zaplacené zálohy na daň .................................................... 9450 korun
Jak postupovat
* před vyplněním daňového přiznání vyzvednout od každého zaměstnavatele "růžový papír" - Potvrzení o zdanitelných příjmech. Na něm jsou uvedeny příjmy vyplacené za rok a zaplacené zálohy na daň a pojistné
* sečíst příjmy od všech zaměstnavatelů a poté od nich odečíst zaplacené pojistné, odčitatelné položky podle zákona (na poplatníka, manželku, děti apod.) a další výdaje podle zákona (dary, úroky z úvěrů na bytové potřeby apod.)
* výslednou částku zaokrouhlit na stovky korun dolů (např. 100 999 korun, po zaokrouhlení 100 900 korun)
* z výsledného čísla spočítat daň
* částku daně porovnat s velikostí zaplacených záloh. Rozdíl se buď finančnímu úřadu doplatí - pokud se na zálohách zaplatilo méně, nebo opačně - finanční úřad přeplatek na základě písemné žádosti do třiceti dnů vrátí. U této žádosti se neplatí žádný správní poplatek. Pracovník si v průběhu roku může vybrat vždy jednoho zaměstnavatele, u kterého podepíše Prohlášení k dani. U něho pak může uplatňovat odčitatelné položky od základu daně - na manželku, děti a podobně. Bude tak platit nižší zálohy. Pokud má v daném okamžiku zaměstnavatelů více, může Prohlášení podepsat vždy jen u jednoho.
* daňové přiznání nepodává pracovník, který sice během roku vystřídal několik zaměstnavatelů, ale postupně, takže nepracoval na více místech zároveň. Poslednímu zaměstnavateli je třeba dodat takzvaný růžový papír- potvrzení o příjmech a zálohách. Podmínkou však je, aby u všech zaměstnavatelů, které v průběhu roku vystřídal, měl podepsané "Prohlášení".
* daňové přiznání typu B podává zaměstnanec, který si vedle souběžných pracovních poměrů ještě přivydělával, například pronajímal nemovitost nebo pobíral honoráře přesahující tři tisíce korun za měsíc
Příklad:
Pan Novák má z hlavního pracovního poměru měsíční příjem 12 tisíc korun, to znamená ročně 144 tisíc korun. Ve vedlejším zaměstnání si vydělá měsíčně šest tisíc korun, tedy 72 tisíc korun za rok. Má dvě děti a úvěr ze stavebního spoření, jehož roční úroky činí devět tisíc korun.
hlavní zaměstnání
příjmy ................................................................ ........... 144 000 korun
zaplacené zálohy na pojistné ..........................................18 000 korun
zaplacené zálohy na daň..................................................... 7200 korun
vedlejší zaměstnání
příjmy................................................................ ............. 72 000 korun
zaplacené zálohy na pojistné ........................................... 9000 korun
zaplacené zálohy na daň .................................................... 9450 korun
