I když stánkaři žehrají, že výdělky nejsou to co dřív, svá místa v tržnicích neopouštějí. "Zájem o místa v tržnicích je pořád veliký," uvádí Hana Veselá ze živnostenského odboru Magistrátu hlavního města Prahy.
"Odhaduji, že na našich vánočních a velikonočních trzích mají za měsíc trhovci zisk nejméně dvacet pět tisíc korun čistého, ale najdou se i takoví, co vydělají čtyřikrát víc," říká Milan Šmerda, ředitel Sdružení pro obnovu řemeslných a uměleckých tradic, které spravuje tržnici na Staroměstském a Václavském náměstí.
Začíná se na úřadech
Na každý, byť jen sezonní prodej je potřeba mít živnostenské oprávnění. Na provozování stánku s novinami jiné než na občerstvení nebo prodej zeleniny.
"Na nepotravinářský prodej stačí živnostenské oprávnění na nákup a prodej zboží, u provozování občerstvení se jedná o řemeslnou činnost, kde zákon přesně vymezuje, jakou kvalifikaci by měl žadatel mít," vysvětluje Ivana Ozomová ze Živnostenského úřadu v Karlových Varech.
Při vyučení v hlavním oboru, což je v případě občerstvení například obor kuchař, číšník, stačí výuční list a tři roky praxe, absolventovi hotelové školy dokonce jenom dva roky. U vyučení v příbuzném oboru, jako třeba prodavač potravinářského zboží, je potřeba čtyřletá praxe.
Vedle živnostenského oprávnění musí adept na stánkovou činnost nově dokládat, že nedluží státu peníze na daních. Bez takového potvrzení mu nemůže být živnostenský list vystaven. Potřeba je také čistý výpis z rejstříku trestů.
Stánek není možné postavit kdekoliv
Stánek je možné vybudovat na "zelené" louce nebo sehnat místo v již provozované tržnici. Samostatné vybudování zvláště pevného stánku je finančně i administrativně náročnější.
Každý, kdo se do něj chce pustit, musí zdolat několik úřadů - pronajmout si od obce či jiného vlastníka pozemek, požádat stavební úřad o stavební povolení a nechat stavbu zkolaudovat.
I za to se platí. Jakmile se ovšem octne stánek na nesprávném místě, může následovat až padesátitisícová pokuta a pozastavení živnosti. Kromě tržiště může obchodník umístit stánek také na soukromém pozemku, za cenu stanovenou majitelem.
Ale i to podléhá schvalovacímu řízení obecních úřadů. Další výdaje znamená i pořízení samotného stánků - plátěný přijde na pět až deset tisíc korun, pevný, vybavený na provoz celoročního občerstvení i na sto tisíc korun. Místo v obecní tržnici s pevně instalovanými stánky ale také není zdarma - platí se za ně nájemné.
"Poplatky i nájemné jsou dány tržním řádem a vyhláškou, maximální nájemné je sto korun na den, požadujeme ho jen při jednodenním pronájmu, když je delší, cena klesá," říká Jaroslava Štěpánová z odboru komunálních služeb a životního prostředí Městského úřadu v Mostě.
Na příhraničním tržišti v Potůčkách je místo na trhu levnější "Pronajímáme unimo buňky, za metr čtvereční chceme patnáct korun na den, ale všechna místa jsou obsazena," říká starosta obce František Metlička.
Obec přitom nevyužívá možností vymezení prodávaného sortimentu, jak to umožňuje novela živnostenského zákona. "Myslíme si, že je to v tržní společnosti zbytečné, u nás převládá na trhu textil a drobné zboží, trpaslíků už je minimálně, nahradily je spíš umělé květiny," uvádí František Metlička.
Docela lukrativní může být nepravidelné stánkaření při sportovních utkáních či poutích - na to je potřeba od obce vyžádat povolení na zábor plochy a zaplatit nájemné.
"Povolení záboru plochy na dobu od jednoho do devíti dní u nás stojí sto korun a pronájem metru zabraného místa na den od třiceti do sto korun podle atraktivnosti místa," říká Jaroslava Štěpánová.
Prodej potravin musí posvětit hygienik
Provozovatel stánku s občerstvením musí získat také souhlas hygienika. Pokud se jedná o jednorázové zajištění občerstvení třeba na fotbalovém zápase nebo pouti, jsou požadavky o něco mírnější než když běží o stánek s vuřty či zmrzlinou na celou sezonu.
"Při jednorázové akci stačí prostor pro uskladnění potravin, zásobník na vodu, místo na odložení oblečení zaměstnanců a možnost využívat WC, při dlouhodobém provozu je navíc nutné, aby měl stánek přímé napojení na vodu a byl vybaven potřebnou technologií - pokud bude například prodávat nanuky, tak mrazáky," vysvětluje Pavla Svrčinová z Krajské hygienické stanice v Ostravě.
Vyjádření hygienika je nutné ještě před zahájením činnosti, samozřejmostí je zdravotní průkaz všech prodavačů. Pokud najde při kontrole hygienik nedostatky, může vyměřit pokutu.
"Při prvních zjištěných nedostatcích to může být až milion korun, ale tak vysoké pokuty stánkařům nedáváme - nebyly by motivační, ale likvidační," upřesňuje Pavla Svrčinová. Stánkař by měl mít v pořádku také doklady o původu zboží, na stánku by nemělo chybět ani označení s uvedením jména majitele a jeho identifikačního čísla.
To zase kontroluje živnostenský úřad. "Pokud není například stánek správně označen, může být stánkař postižen pokutou - za první zjištění tohoto nedostatku se pohybuje mezi 3000-5000 korunami, při opakovaném jsou pokuty podstatně vyšší." říká Rudolf Havlík ze Živnostenského úřadu v Pardubicích.
Před začátkem podnikání je potřeba:
* požádat o výpis z rejstříku trestů - stojí padesát korun
* požádat na finančním úřadě o vyjádření, že žadatel nemá daňové nedoplatky, a registrovat se tam k platbě daně z příjmů
* požádat o vydání živnostenského oprávnění - stojí tisíc korun
* registrovat se jako osoba samostatně výdělečně činná na správě sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny
Ceny pronájmů stánků
Místo Cena za metr čtvereční stánku (Kč/den)
Litoměřice, obecní prostory, náměstí 20
Litoměřice, soukromá tržnice 30-50 podle sortimentu
Most, městská tržnice 30-100
Potůčky, obecní tržiště 20
České Budějovice, Piaristické náměstí 20
Praha, tržnice Jižní Město 40
Praha, stabilní stánky Václavské nám. 80
Praha, vánoční a velikonoční trhy Staroměstské nám. 300*
Pozn.*se zajištěním výzdoby, úklidu i hlídací služby
